Dodatky

Židovské anekdoty

24. 07. 2009 15:08

Kabalistický

Říká jedna kabalistka druhé:
"Už jsi viděla manžela při studiu kabaly?"
"Jo, viděla..."
"A co dělal?"
"Stál ve dveřích a blbě čuměl...."

Rabín a kněz

Rabín a kněz se srazí v autech. Obě vozidla jsou rozmlácená na maděru, ale oba klerikové vyvázli nezranění. Když se vyhrabou z trosek, rabín si všimne knězova roucha a hned povídá:
"Koukám, že jste kněz. Já jsem rabín. Podívejte na naše auta, nic z nich nezbylo, ale nám se nic nestalo. To je znamení od Boha. Bůh musel chtít, abychom se potkali a stali se přáteli a po zbytek našich dní žili svorně v míru."
"Plně s vámi souhlasím, to musí být božské znamení," přikyvuje kněz.
"A koukněte, další zázrak. Moje auto je úplně zničené, ale lahvi mešního vína se nic nestalo. Bůh jistě chce, abychom toto víno vypili a oslavili tak štěstí a naše setkání."
S těmito slovy podal rabín láhev knězi. Ten s jeho promluvou souhlasil, otevřel láhev a dal si několik mocných loků a podal láhev zpět rabínovi. Rabín zacpal špunt zpět do lahve a podal ji opět knězi. Kněz se udiveně ptá:
"Vy se nenapijete???"
"Ne, já raději počkám na policisty."

Lev

"Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?"
"Vzal bych flintu a zastřelil ho."
"A kdyby neměli flintu?"
"Tak ho picnu revolverem."
"A kdyby neměli revolver?"
"Tak ho uškrtím páskem."
"A co když nemaj pásek?"
"Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho."
"Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?"
"Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii."

Ve vlaku

Mladý, pětadvacetiletý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi. Po několika minutách jízdy se mladý Žid zeptá staršího:
"Kolik je hodin?"
Starší Žid mlčí a neodpovídá. Mladý Žid si pomyslí:
"Zřejmě cizinec."
Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v yiddish. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí:
"Blíží se konečná, budeme vystupovat."
Starší Žid povídá:
"Děkuji, pane průvodčí."
Mladý Žid se rozhořčeně obrátí na staršího:
"Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujete, a s průvodčím ano?"
Starší Žid klidně odpoví:
"Podívejte, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybysem vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznejte sám: můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který v pětadvaceti letech nemá své vlastní hodinky??!"

ZOO

Starý Kohn vzal synka do ZOO. Malý je z toho úplně u vytržení, všechno obdivuje a najednou se neudrží a vykřikne:
"Ježíšmarjá, támhle mrdaj opice!"
Kohn mu cvakne pohlavek a říká:
"Pamatuj si, Moric, že slušně vychovaný židovský chlapec nežíká 'Ježíšmarjá.'"

Výchova

Rabín měl syna. Nevědel, však, k čemu ho vychovat. Rozhodl se, že nechá osud, aby synovi pomohl si vybrat. Dal v místnosti na stůl tři věci a synek si měl jednu vybrat. Když vezme Bibli, bude rabínem po otci. Když vezme kasičku s penězi, bude bankéřem, a když vezme flašku špiritusu, stane se hospodským. Tak zavolal synka dovnitř. Ten chvilku přemýšlel a pak vzal ze stolu všechny tři věci. Rabín po krátkém šoku prohlásil:
"To by mě nikdy nenapadlo, že můj syn bude katolickým farářem."

Prodej hus

Žili dva sousedi, kteří prodávali husy. Každý chtěl prodat a mít zisk co největší, ale zákon jim dal kvótu na maximální cenu 100 Kč.
Proto si první dal inzerát. Druhý den přišlo mnoho lidí a proto se chlubí druhému susedovi ,že prodal husy za 200 Kč.
Nato sa naštval druhý a také si dal inzerát. Také měl druhý den dobrou tržbu, no ale další den přišel daňový kontrolor a dal mu pokutu 10000 Kč. Když to povídá prvnímu, ten se ho ptá:
"A jak jste napsal ten inzerát?"
"No, že prodám husu za 200 Kč."
"No, vidíte, vy ste ale trouba, s odpuštěním."
"A jak jste napsal vy ten inzerát?"
"No, že předevčírem jsem ztratil 200 Kč, poctivému nálezci daruji husu!"

Z první třídy

Kohn letí letadlem a obsluhuje ho mladá, krásná letuška. Kohn si ji zavolá a říká jí:
"Slečno, já teď letím na tři dny do New Yorku a budu tam sám. Nechtěla byste mi dělat na tu dobu společnost, myslím tím se vším všudy, za sto tisíc?"
Letuška se začervená a říká:
"No, dalo by se o tom uvažovat."
"A co takhle za tisícovku?"
"No dovolte, copak jsem nějaká kurva?"
"Promiňte, to už jsme se domluvili, teď se bavíme o ceně..."

Karbaníci

Tři pánové - pan Kohn, pan Roubíček a pan Stern - jednou zasednou v kavárně k partii mariáše. Hra se zdárně rozvíjí a pojednou pan Roubíček zahlásí betla ... a v tom momentě ho trefí šlak ze vzrušení. Pana Roubíčka odvezou a všichni jsou z toho moc a moc smutní. I tu pan Stern pojednou praví:
"Musím se podívat, jestli Roubíček neměl toho betla vyloženýho, já jsem mu na něj totiž chtěl dát flek ...."

Smíření

"Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce co i oni mi přejou..."
"No prosím, Kohn, už zase začínaj..."

Neznámý vojín

Delegace politbyra se byla v Izreali poklonit u hrobu neznámeho vojína. Tu jeden člen delegace, který trošku uměl hebrejsky, zjistil, že to je hrob Izáka Ábelese, prodavače zeleniny. Tak se tedy zeptal průvodce, jak je to možné. Ten mu odpověděl, ze pan Ábeles byl samozřejmě znám jako prodavač zeleniny, ale jako vojín byl úplně neznámý.

Proč

Přijde takhle Khon jednou domů dřív a chytne v posteli ženu se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká:
"Teda Stein, tomu nerozumím.. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu."

Životní zlom

"Už jsi slyšel, jaký neštěstí potkalo Steigermarka?"
"Moje paní s ním utekla."

Pravda je všech

Přijde Žid k rabínovi a ztěžuje si na jiného Žida, jak je nemorální, co mu zlého udělal, jaký je podrazák atd. Rabín povídá:
"Máš pravdu, to, co provedl, je špatné a odsouzeníhodné."
Další den za ním přijde ten druhý Žid a líčí celou věc znova, akorát s opačným znaménkem. Rabín mu opět dá za pravdu. Obojí sledoval rabínův žák a hned se ptá:
"Proč jsi dal za pravdu každému z nich, když každý tvrdil opak? Vždyť je to účelové, neupřímné, bezcharakterní!"
"Milý synu," odpoví rabín, "i ty máš pravdu!"

Epitaf

Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigermarka a čte náhrobní nápis.
"Zde odpočívá Izák Steigermark, řádný člověk, poctivý obchodník."
Koenigswald si povzdechne:
"Chudák Steigermark, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma."

Po pohřbu

Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigermarka a čte náhrobní nápis.
"Zde odpočívá Izák Steigermark, řádný člověk, poctivý obchodník."
Koenigswald si povzdechne:
"Chudák Steigermark, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma."

Exodus

Před pár set lety se papež rozhodl, že vypudí Židy z Říma. Těm se to samozřejmě nelíbilo a strhlo se veliké pozdvižení. Nakonec tedy papež nabídl ústupek - uskuteční se zástupcem židovské komunity náboženskou diskusi a pokud bude poražen, Židi mohou zůstat.
Jenže nikomu se do diskuse s papežem nechtělo, tak nakonec přesvědčili starého Mojšeho, který celý život strávil uklízením ulic a tak vlastně neměl co ztratit. Mojše měl jen jednu podmínku - během svého života toho moc nenamluvil, protože se s ním málokdo vůbec bavil, a tak chtěl, aby se ona náboženská debata odehrála mlčky. Papež nakonec souhlasil.
Nadešel onen velký den. Mojše sedí naproti papežovi u velikého stolu. Za naprostého ticha papež po minutě vztyčí ruku se třemi zdviženými prsty. Mojše se na něj podívá a zvdihne jeden prst. Papež poté naznačí rukou kruh okolo hlavy. Mojše ukáže na zem, kde sedí. Papež pak vytáhne hostii a láhev mešního vína, Mojše odpoví tak, že vytáhne jablko.
Pak se najednou papež postavil a říká:
"Vzdávám to, ten muž je příliš chytrý. Židi mohou zůstat."
O půl hodinky později se kardinálové shromáždili u papeže a chtěli slyšet vysvětlení. Svatý Otec povídá:
"Nejdříve jsem ukázal tři prsty na znamení Svaté Trojice. On odpověděl jedním prstem, symbolizujícím jednoho Boha, který zůstal našim vírám společný. Tak jsem mu ukázal kolem nás, že Bůh je všude, ale on ukázal na zem, že Bůh je také přímo s námi. Vytáhl jsem hostii a víno, abych naznačil, že Bůh nám odpouští naše hříchy. A on zas vytáhl jablko, aby mi připomenul prvotní hřích. Měl zkrátka odpověď na všechno. Co jsem měl dělat?"
Mezitím se Židé shromáždili kolem Mojšeho a ptají se ho, co se vlastně stalo.
"Nejdřív mi ukázal, že máme tři dny na to, abysme vypadli, tak jsem mu dal najevo, že ani jeden z nás se odtud nehne. Pak ukázal, že celé tohle město od nás chce vyčistit a já mu ukázal, že hodláme zůstat právě a přesně tady, kde jsme doma."
"A co potom?"
"Já nevím. On si vytáhl svoji svačinu, tak jsem si taky vytáhl svoji."

Na smrtelném loži

Sára je na smrtelném loži a prosí manžela:
"Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou."
"Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den."

Žebříček hodnot

"Poslechněte Steigermark, já jsem slyšel, že vaše paní je pohádkově bohatá a že měla neskutečné věno, ale jak jste si ji mohl vzít? Je hrbatá, zrzavá a šilhá..."
"Nemusíte šeptat, jen mluvte nahlas, ona je ještě k tomu hluchá."

Relativita pohledu

"Pane Koenigswald, mohl bych mít to potěšení a mluvit s vaší paní?"
"No když tomu říkáte potěšení, pro mě za mě."

Omyl

V Templové uličce bydlely dvě paní Kohnové. Ta jedna - dej ji pámbu věčnou slávu - zemřela, zatímco druhá leží nemocná.
Zřízenci pohřebního ústavu nesli rakev do domu smutku a spletli si adresu. Pan Kohn otevřel dveře, uviděl zřízence a zavolal do pokoje, kde ležela nemocná:
"Rosa, dělej, už jsou tady s rakví!"

Zdravá výživa

"Poslechni Karle, na co umřela Steinova třetí žena?"
"Otrava houbami."
"A druhá?"
"Taky otrava houbami"
"A první taky otrava houbami?"
"Ne, proražená lebka."
"To je divné."
"Ani ne, nechtěla jíst houby."

Vdova

"Já bych prosila důchod po mým muži."
"A co byl váš manžel?"
"Souchotinář."
"A co dělal?"
"Kašlal."
"Ale z toho přece nemohl být živ!"
"Však taky umřel."

Smutná zpráva

Klein dostane v noci telegram:
VASE PANI V LAZNICH NAHLE ZEMRELA
Opatrně složí ten telegram a položí ho na noční stolek. Zhasne, zaboří hlavu do polštáře a řekne si:
"Teď se nebudu rozčilovat, celou noc bych nemohl spát, ale zítra ráno, to bude probuzení.!"

Z pohřbu

Aaron potká Mojšeho v Berlíně a ptá se, kde byl celý den. Mojše odpovídá:
"Ale, byl jsem na Hitlerově pohřbu."
"No, a jaké to bylo, co se tam dělo?"
"Bylo to překvapivé. Nejdřív rakev spustili do díry, pak ji zase vytáhli a zase spustili a tak asi dvanáctkrát."
"Cože? A proč?"
"Není se čemu divit, když měl takovej aplaus."

Synagoga

Nápis na dveřích synagogy:
"Nevstupuj s nepokrytou hlavou, je to jako by ses dopustil cizoložství!"
A pod tím je rukou připsáno:
"Zkusil jsem oboje, nedá se to srovnat."

Rakev

Pan Lederer má nějaké úmrtí v příbuzenstvu, a tak jde vybrat k Abelesovi rakev.
"Co počítaj, Abeles, za takovou rakev?"
"Padesát zlatejch."
"Padesát zlatejch? Vždyť Rosenbaum má za výkladem podobnou rakev za čtyřicet."
"Nojo, jenomže, zkusej v tom póvlu od Rosenbauma udělat loktama takhle."

Biblické putování

Chodil takhle Ježíš po světě, ale nikde se nedočkal poznání. V Americe si ho nevšimli vůbec - takových tam bylo plno. V Rusku si ho raději nevšímali, co kdyby to byl intelektual - národník. A tak bloudil po světě, až došel do Izraele. Stál tam o jeden barák opřený Kohn. Sotva Krista spatřil, otočil se do dveří a volá:
"Arone, Mojše, přineste kladivo a hřebíky, už je tady zas."

Z ulice

Ve svěžím jarním jitru se prochází vilovou čtvrtí pan Kohn. Na balkónu jedné z vil se vystavuje slunečním paprskům v rozkošných nedbalkách kyprá paní Sternová.
"Paní Sternová," volá z ulice Kohn, "nemohl bych jít nahoru a pomilovat se s nima?"
"No dovolte," rozhorlí se paní Sternová, "copak jsem nějaká prodejná ženská?"
"A kdo tu mluvil o placení?"

Spravedlnost

Je předválečná neděle roku 1912. Na Příkopě korzuje německo-židovská Praha. Na rohu Nekázanky stojí se svým vídeňským hostem redaktor Prager Tagblattu a upozorňuje ho na význačné pražské osobnosti.
"Podívej se támhle," kývne hlavou k protějšímu chodníku, "to jsou dcery bankéře Piesena, nejbohatší, ale nejošklivější židovky v Praze."
"Na ty se musím podívat zblízka," rozhodne se vídeňský host, přejde vozovku a za chvíli se z protějšího chodníku vrátí.
"Bůh je spravedlivý," poznamená suše.

Jak má být

Je předválečná neděle roku 1912. Na Příkopě korzuje německo-židovská Praha. Na rohu Nekázanky stojí se svým vídeňským hostem redaktor Prager Tagblattu a upozorňuje ho na význačné pražské osobnosti.
"Podívej se támhle," kývne hlavou k protějšímu chodníku, "to jsou dcery bankéře Piesena, nejbohatší, ale nejošklivější židovky v Praze."
"Na ty se musím podívat zblízka," rozhodne se vídeňský host, přejde vozovku a za chvíli se z protějšího chodníku vrátí.
"Bůh je spravedlivý," poznamená suše.

Hříšník

Mladý majitel obchodu s módním zbožím, který má četné milostné úspěchy u vdaných žen, zjistí, že jeho obchody se prudce zhoršily. Věc je vážná, v pokladně není na zaplacení účtů. V teto tísni se obrátí o radu k příteli svého otce, který je známý pobožností a mravní přísností, a svěří se mu se vším. Ten se zhrozí:
"Člověče, máš na svědomí těžké hříchy! Překročil jsi boží přikázání. Jdi k našemu rabínovi, přiznej se mu ke všemu a popros, aby ti uložil přísný trest!"
Obchodník se zachová podle starcovy rady. Rabín vyslechne jeho zpověď a ptá se:
"Dobře, přiznáváš, že jsi hřešil, ale s kým?"
"Rebe, to vám nemohu prozradit. Je to přece věc cti, abych neprozradil jména těch žen - to snad pochopíte!"
"Tak ti to řeknu sám. Ty jsi určitě hřešil s Fanny Traubovou, co bydlí ve Varšavské ulici u městské brány. Ta nemá dobrou pověst."
"Ne, rebe, přísahám, že ne!"
"V tom případě jsi zcizoložil s Gretou Adlerovou, co má její muž zastoupení u motocyklů. To je smyslná žena!"
"Ne, rebe, přísahám, že ani ta to nebyla!"
"Potom to mohla být už jen Růžena Stadlerová, žena lahůdkáře z Krakovské ulice. Nedávno ji manžel nachytal in flagranti s obchodním cestujícím z Lodže."
"Ne, rebe, ne!"
"Tak tedy s kým to bylo?"
"To vám opravdu nemohu prozradit. Už jsem vám řekl, že je to věc cti."
"Pak jsi zatvrzelý hříšník a nedám ti rozhřešení. Jdi mi z očí!"
Mladý obchodník se vrací v nejlepší náladě.
"Tak co," ptá se přítel hříšníkova otce, "jaký trest ti uložil náš cadik?"
"Žádný - ale zato mi dal tři zbrusu nové adresy!"

Důkaz chytrosti

Chojška velice zlobilo, ze ho všichni nazývají bláznem. Rozhodl se, že vyzkouší, zda je opravdu hloupý, podle slov žalmu "Bůh chrání hloupé". Vylezl na střechu domu a řekl si:
"Jestli mě Bůh ochrání, znamená to, že jsem hloupý. Když mě neochrání, bude to důkaz, že jsem chytrý."
A skočil ze střechy. Pádem si zlomil obě nohy a spustil velký křik. Seběhli se sousedé a vyptávali se, co se děje.
"Ach, lidi," volal Chojšek, "kdybyste věděli, jak jsem chytrý!"

Dohazovač

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
"Mám pro vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná."

Racionální přístup

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
"Mám pro vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná."

Počty

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
"Mám pro vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná."

Abeles

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, tak jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá:
"Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?"

Pomluvy

Pan Roubíček praví k panu Kohnovi:
"Poslechnou, vědí o tom, že jejich stará chodí s tím šeredným chlapem Silbersteinem odnaproti?"
"Kouknou, Roubíček, jestli moje stará s někým chodí, tak to je moje věc. Jestli chodí se Silbersteinem, tak to je její věc a jestli je Silberstein šerednej, tak to je zase jeho věc. Tak o co vám vlastně jde?"

Obrácení na víru

Stěžuje si rabín druhému:
"Poslal jsem jediného syna do Evropy - a oni ho obrátili na křesťanství!"
"Představ si, mně se stalo totéž."
Oba se jdou vyzpovídat k vyššímu rabínovi a on jim řekne:
"Představte si, já mám jediného syna také na studiích v Evropě, a stal se křesťanským knězem!"
Musí se jít pomodlit k Hospodinu. Říkají mu svůj osud a Hospodin praví:
"Představte si, měl jsem jediného syna a..."




Zdroj: Jokes
 

zpět