Rituál

VI. Šlošim - třicetidenní

09. 05. 2009 11:16

Ti, kdo ztratili rodiče, prodlužují *šivu ze sedmi na třicet dní. (Je-li prvním nebo posledním dnem třicetidenního smutku šabat, *šlošim se o jeden den zkracuje. Pravidla pro šlošim jsou stejná jako pro šiva. I když je lze do jisté míry zmírnit. (Je např. nemyslitelné a také zcela neúčelné zůstat v jedněch šatech po celý měsíc; prakticky nemožné nevěnovat se po celou dobu šlošim svému občanskému povolání atp. )

Důsledně se však vyvarujeme účasti na veselých událostech, zábavách, vyhýbáme se také pořizování nových věcí apod. Dokonce byla-li do období šlošim naplánována svatba, může být vystrojena pouze, jedná-li se o první svatbu ženicha. (Nevěsty jsou v tomto případě skutečně znevýhodněny.) Bližší podrobnosti najde čtenář v Kicur Šulchan Aruch

** Na šabat se předpisy zmírňují. Pravidla pro šiva i šlošim se ukončují tři a půl hodiny před

příchodem šabatu (polovina ze sedmi) a svátečního dne. Připadne-li do obdoví „přísného smutku“ Pesach, končí se s dodržováním předpisů již v poledne dne, na který připadá předvečer pesachových svátků.

** Na šabat je povoleno (resp. přímo doporučeno) např. zašít kriu, sedět na normálních židlích, obout se (kožených doplňků se však stále vystříháme.)

** truchlící *avelim by neměli být vyvolávání ke čtení tóry. Stane-li se tak nedopatřením, je Život svatější než žal, a vyvolaný avel je povinen projít branou *micvy /Od talmudských dob se v synagogách objevuje zvláštní oddělený prostor připomínající novodobé „divadelní lóže“. To jsou prostory vyčlené právě pro „avelim“. Jednak proto, aby se mohli sice účastnit liturgie společně s obcí, ale zároveň mohli zůstat ve svém žalu -- a byli ušetření příp. zvědavých pohledů sousedů. Inu člověk je jen člověk..../

** Truchlící během smutku předkládají pravidelně třikrát denně *Kadiš. Ačkoli panuje všeobecné povědomí, že Kadiš je cosi jako židovské Requiem, je dobré připomenout, že ve skutečnosti se Kadiš hlásí vznešenost B-ží a nesmrtelnost Izraele, tj. obrací se k Životu, nikoli k otázkám srmti.... Blíže v rozboru modlitby Kadiš v sekci Modlitby.

Po skončení „přísného smutku“ bývá zvykem, že celá rodina vykoná krátkou procházku do přírody, jako symbolický návrat k plnosti Života.

Autor: Achab Haidler, zdroj: Chewra
 

zpět