Rituál

IVe. Seuda havra´a - návrat a pokrm

09. 05. 2009 11:13

Návrat + seuda havra´a; -- Cestou ze hřbitova domů je zvykem, že se pozůstalí vyzují. Kráčejí prachem země jednak na připomínku toho, že všichni jsme jen „prach a v prach se také obrátíme“, zároveň také jako symbol svatosti života, protože jakoby vycházeli z „Domu věčnosti“ zpět na „místo svaté“, kde musel, jak víme z Bible, szout svoji obuv i Mojžíš... Pro ty, kteří mají domů daleko nebo jim jejich zdravotní stav příp. povětrnostní podmínky nedovolují tento symbolický akt úcty k životu vykonat, platí „zjednodušení“: vsypat si trochu hlíny do bot a vrátit se domů naboso, s hlínou (prachem země) v botách.

Jelikož je doporučeno postít se až do okamžiku pohřbu, bývá zvykem, že po návratu domů nabídnou sousedé nebo přátelé pozůstalým tzv. *seudu ha-bra´a -- „jídlo na posilněnou“. (Ono to má v prvním plánu samozřejmě i praktické výhody. Doma většinou není navařeno a kdo by taky hned po pohřbu zadělával na kaši, že...) Nicméně *seuda ha-bra´a má jen málo společného se smutečními (resp. pohřebními) hostinami tradovanými u jiných kultur. Hebrejský výraz pro „posilnit“ tj. bra je úplně stejný jako stvořit! Takže ještě i v tomto aktu lidské spoluúčasti je znovu připomínán Stvořitel... a pozůstalým (= *avelim) také tiše dáván pokyn, uvědom si, k čemu jsme stvořeni. Každý z nás je stvořen ke msrti, ale do té doby je třeba jíst, abychom měli dost sil velebit Vznešeného ….

(Bývá zvykem zahájit *seudu natvrdo vařeným vejcem a kouskem kulatého pečiva. Vejce je i v pesachové liturgii postním pokrmem a symbolika kruhu je, myslím, jasná.)

Autor: Achab Haidler, zdroj: Chewra

 

zpět