Alchymie

UNUS MUNDUS (Lat. jeden svět.)

20. 10. 2010 09:47

Alchymisté tímto výrazem označovali jednotu světa, existující jako jednota protikladů, která se v našem vědomí odráží jako fenomenální odlišnosti věcí a jevů, jako rozdíl mezi materiálním a duchovním atd. Svět se vyvíjel z jakési prapodstaty její postupnou diferenciací, která je naznačena v Paracelsově pojetí vztahu makrokosmu a mikrokosmu.
Toto pojetí jednotného světa není specifikem hermeíismu: zhruba stejné pojetí podal filosof H. Minkowski (i90S, 1910). Ve spojení s Einsteinovou teorií relativity se pak hovoří o tzv. Minkowského a Einsteinově modelu světa, který je dán kontinuem čtyřrozměrného prostoru á času. Tomuto modelu světa pak přiřadil francouzský fyzik O. Costa de Bauregard tzv. „nadčasové, kosmické infrapsychické kontinuum", které je geneticky původní. To znamená, že původnějšímu psychickému univerzu lze přiřadit univerzum fyzické. Tezi, že svět fyzický je obsažen ve světě psychickém, hájil C. G. lung, zejména ve svém pojetí archetypů (v..). Moderní fyzika (P. Jordan 1951 a jiní) pak tvrdí, že fyzika musí být rozšířena o psychologickou dimenzi, máli být plněji pochopeno chování fyzikálních prvků. Na začátku našeho století fyzik M. Planck objevil, že energie není z atomů vysílána nepřetržitě, nýbrž v jakýchsi nárazových kvantech. Současně Planck zjistil, že pohyb elektronu na uzavřené dráze k určitému místu můžeme předpokládat jen s jistou pravděpodobností a že jeho chování vůbec není zcela vypočitatelné jako by projevoval jakousi vlastní „svobodnou vůli'... Odtud se pak dospělo k Heisenbergově pojetí nejistoty v atomové fyzice. Za pozorovatelným světem mikrofyziky je tedy nutno předpokládat jakýsi metafyzický psychický svět, určující nepředvídatelné chování atomových částic, které jsou samy ostatně spíše „svazkem vln" než částečkami hmoty. Tak se i moderní fyzika blíží k hermetickému pojetí jednoty světa a jeho psychické, resp. duchovní podstaty.
Zdroj: Nakonečný M.: Lexikon magie, Ivo Železný - Praha 1995
 

zpět