Obce

Spálené Poříčí

Spálené Poříčí

12. 08. 2015 19:48

Fotogalerie hřbitova (19.4.2015 Mgr. Milan Svoboda)

První židovské rodiny byly povolány vrchností do městečka zřejmě již před rokem 1623, jiné prameny hovoří o tom, že se zde Židé usadili až po třicetileté válce na konci 17. století.
Byli povoláni vrchností, aby pozvedli místní ekonomiku.

Zpočátku bydlely rodiny, kde se dalo, do roku 1680 však postavila vrchnost několik domů, které se staly základem pozdější židovské čtvrti. Z této doby je již uváděna synagoga, hřbitov a ghetto. Židovské domy byly soustředěny hlavně v dnešní Tyršově ulici (od náměstí k Sokolovně). Do dnešních dob je v bývalém ghettu zřejmé, které domy byly v židovském vlastnictví. Na konci 18. stol., při prvním číslování domů, totiž byly křesťanské domy označeny arabskými číslicemi a židovské římskými. Později, po r. 1800, byla všem domům přidělena čísla arabská, a tak zatímco křesťanským zůstala popisná čísla jedno- a dvouciferná, někdejší židovská obydlí mají v této lokalitě čísla trojciferná.

Na počátku 18. stol. je v městečku uváděno 7 rodin, nejvíce židovských obyvatel v místě žilo v roce 1880 – 160 osob. Tento počet postupně klesal, až v době 2. sv. války bylo do koncentračních táborů deportováno 8 občanů izraelského náboženství. Nesmírná utrpení přežily pouze 2 ženy – paní Berta Ledererová a Marta Ehrmannová. Ty se po válce vrátily do Spáleného Poříčí, ale záhy se vystěhovaly z ČR.

Židovská obec ve Spáleném Poříčí prosperovala i hospodářsky – kromě obchodů a řemeslnických dílen a provozoven vznikla ve Spáleném Poříčí v r. 1865 sirkárna Bernarda Ecksteina a Leopolda Hirsche. Teprve po jejím zániku se veškerá výroba sirek v kraji přesunula do Sušice.

ZACHOVALÉ ŽIDOVSKÉ DOMY A PAMÁTKY

V bývalém ghettu jsou dochované 2 zajímavé židovské domy – Weilův dům čp. 159 s původními klenbami a kamennými dveřními portály s dochovaným hebrejským nápisem, označujícím vchod do modlitebny, a Ledererův dům čp. 161 s pavlačí a černou kuchyní se dvěma ohništi pro oddělenou přípravu masné a mléčné stravy. V tomto objektu je dnes restaurace a penzion Joachim Lewidt. Ta nese jméno nejstaršího doloženého židovského majitele. Při rekonstrukci byly na půdě nalezeny dokumenty z let 1829 – 1834, hovořící o svatbě mladšího syna majitele domu.

Synagoga stávala pravděpodobně již od poloviny 17. stol. v dnešní Ostrovní ulici v místě původního zámeckého pivovaru. Jednalo se o rokokovou stavbu, v jejíž blízkosti se nacházela zřejmě i mikve – rituální lázeň. Podle záznamů ze 30. let 20. stol. byly ozdobou chrámu dvě větrné korouhvičky s Davidovou hvězdou a letopočtem 5410 (1650). Budova byla v r. 1925 značně poškozena povodní, dále chátrala (pro stále klesající počet věřících nebyla využívána k bohoslužbám) a v r. 1946 byla zbořena. Při templu (chrámu) působila také šul (škola), kterou vedli většinou rabíni. Vyučovalo se zde náboženství.

V místech, kde synagoga stávala, je od r. 2007 umístěn památníček soužití židovských a křesťanských obyvatel v našem městě. Vznikl v dílně akad. sochaře Jaroslava Šindeláře ze soukromých prostředků potomků židovských rodin a Města Spálené Poříčí a má podobu zaniklé synagogy.

Židovský hřbitov se nachází v Pražské ulici. Jedná se o cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu. Byl údajně založen v 17. stol., ale doložen je až od 2. poloviny 18. stol. Má plochu 1 036 m2 a je zde dobře dochováno 199 náhrobků. Některé jsou neporušené, z ostatních zbyla pouhá torza. Nejstarší nesou nápisy v hebrejštině, latinkou jsou psány zejména náhrobky novějšího data. Jedná se buď o češtinu nebo němčinu, případně jidiš. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z r. 1801. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1936. V současné době je hřbitov obnovený, upravený a volně přístupný.

Na náhrobky pokládají Židé i poučení nežidovští návštěvníci drobné kamínky. Jedná se prastarý zvyk, jehož kořeny nejsou přesně známy. Jedna z teorií říká, že v dobách, kdy Izraelité sídlili v polopouštních oblastech Středního východu, po pohřbu zemřelého přivalili na hrob kameny, aby tělo nevyhrabala divoká zvěř.
Na náhrobcích se nacházejí tradiční symboly - Davidova hvězda (neboli Magen David, štít Davidův - původním účelem tohoto symbolu bylo již od 14. stol. poskytnout ochranu před démony a zlými duchy a teprve až ve velmi nedávné době se stal symbolem židovského národa), žehnající ruce Kohenů (zde odpočívají potomci prvního velekněze Arona – jména Kohn, Kahn, Katz nebo Cohen), vrba (smuteční vrba – obecný symbol úmrtí milované osoby) a koruna (je znakem moudrosti, hluboké znalosti tóry nebo připomínkou záslužného, tichého a obětavého života – korunou dobrého jména).


Projděte se tedy po stopách našich dávno zmizelých sousedů, jejichž osud nejen v našem městě tak nenávratně poznamenala lidská pýcha a krutost, a než na svém putování půjdete dál, věnujte jim vzpomínku.

Autor: Město Spálené Poříčí ©
Zdroj: http://www.spaleneporici.cz/detail.php?ID=948&anketa_nazev=&anketa_ukonceni=ano
 

zpět