Obce

České Budějovice

České Budějovice

29. 06. 2010 18:38

Fotogalerie hřbitova (26.6. 2010 Tomáš Plesinger)

V něm. pramenech Budweis. Okresní město v Čechách, 125 km J od Prahy. České Budějovice byly založeny jako město r. 1265. Městská památková rezervace.
Židovské rodiny žily v Českých Budějovicích. od 14. stol., v 15. stol. zde existovala početná ŽO. V zimě r. 1505-06 bylo (pro údajnou rituální vraždu) asi 25 zdejších židů upáleno, židovské děti byly odebrány rodičům a zbývající židé z města vypovězeni. Od 18. stol. až do r. 1848 pak směla v Českých Budějovicích bydlet snad jen 1 židovská rodina. - Novodobá ŽNO se ustavila r. 1859 a početně stále rostla. R. 1857 zde žilo 166 osob židovského vyznání, r. 1880 už 969 osob (4 % obyvatel), r. 1898 maximum 1 972 osob (6 %), r. 1930 už jen 1 138 osob (2 %). Po 2. svět. válce byl ustaven synagogální sbor (činný do r. 1970).
V lednu 1945 bylo v místním krematoriu zpopelněno 129 těl vězňů - obětí železničního transportu z Osvětimi. Na ústředním komunálním hřbitova u krematoria je pomníček této události.
Z Českých Budějovic pocházeli hudební skladatel Rudolf Kende, pseud. Bedřich Konša (1910-1958 Č. Budějovice) a spisovatel Norbert Frýd (1913-1976 Praha). Mládí zde prožil něm. píšící básník Hugo Salus (1866 Česká Lípa - 1929 Praha). Jako lékaři tu působili básník a grafik Karel Fleischmann (1897 Klatovy - 1944 Birkenau) a Emil Flusser (1888 Křivoklát - 1942 snad při transportu), autor knihy Válka jako nemoc, k níž napsal předmluvu Albert Einstein.



Ghetto
Středověkou židovskou čtvrť tvořilo asi 13 domů na SV okraji městského jádra, v ul. U Černé věže a v Hradební ul. - Gotická synagoga v ul. U Černé věže byla po vypovězení židovských obyvatel přeměněna na katolickou kapli sv. Markéty, v 17. stol. přestavěna na obytný dům, r. 1908 byly zbytky budovy zbořeny.

Synagoga
Novogotickou synagogu z r. 1888 s dvouvěžím nad záp. průčelím (významné dílo arch. M. Fleischera) J od městského jádra, v ul. F. A. Gerstnera, vyhodili nacisté do vzduchu r. 1942. Od r. 1992 je na jejím místě pomník obětí šoa.
Poválečná modlitebna bývala do r. 1970 v obytném domě v Biskupské ul.



Hřbitov
Středověký hřbitov v sousedství židovské čtvrtě, mezi ulicemi Hradební a Na Mlýnské stoce, po vypovězení beze stopy zanikl.
Novověký hřbitov 1,5 km V od hlavního náměstí, v Pekárenské ul. Otevřen r. 1867, pohřby do r. 1967. Během nacist. okupace i později byl hřbitov značně poškozen. Pomník obětí nacismu (ve tvaru tumby) z r. 1950. Novorománská obřadní síň z r. 1896 zbořena po r. 1970. Po r. 1990 byl hřbitov rekonstruován a v hrobnickém domku zřízena stálá expozice věnovaná dějinám ŽO.

Zdroj: Fiedler, Jiří - Židovské památky v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1992)
 

zpět