Obce

Podivín

Podivín

19. 09. 2009 15:06

Fotogalerie (19.9.2009)

Fotogalerie obřadní síňě - exteriér, interiér, oprava (foto: Jindřich Hájek)

Fotogalerie hřbitova (foto 21.8.2012: Jindřich Hájek)

Během mé návštěvy právě probíhala rekonstrukce obřadní síně. Celkově hřbitov poměrně velký, z větší části zarostlý vysokou travou. Mnoho náhrobků nečitelných díky pokročilé erozi (použitý kámen: pískovec). Na několika náhrobcích (žulových) je kamenicky velmi krásná symbolika. Hřbitovní cihlová zeď je téměř celá, až na jedno či dvě sesutá místa, zachovalá a opravená.
Tomáš Plesinger

Město na Moravě (V něm. pramenech Kostel.), 220 km JV od Prahy, 8 km SSZ od okr. města Břeclavi. Už v 1. pol. 13. stol. byl Podivín městem.
Podle Kosmovy kroniky z 12. stol. byl zakladatelem dnes už zaniklého podivínského hradu pokřtěný žid Podiva (snad jde jen o pověst). ŽO v Podivíně existovala údajně už počátkem 17. stol., avšak r. 1647 (po 30leté válce) zde žily jen 4 židovské rodiny. Koncem 17. stol. se v Podivíně usazovaly rodiny prchající z Polska. R. 1768 zde žilo 42 židovských rodin, r. 1787 už 81 rodin (412 osob) a tento počet povolených rodin nesměl být překročen do poloviny 19. stol. R. 1857 bydlelo v Podivíně 684 osob židovského vyznání (31 % obyvatel), r. 1900 už jen 435 osob (16 %), r. 1930 pouze 196 osob (necelých 8 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Mezi zdejšími rabíny (jejich jména jsou známa od 17. stol.) byli autoři významných náboženských a filozofických spisů, např. Simon Mandl (v Podivíně 1894-99) nebo Koppel Duschinsky (v Podivíně 1904-07, později žil v Londýně).

Dvě oddělené židovské čtvrtě - ghetta - bývaly na protilehlých koncích města: JZ od náměstí (více než 20 domů se synagógou a rituální lázní) a S od náměstí (asi 40 domů). Domy obou ghett jsou z velké části dochovány.
Synagoga v J ghettu postavena snad v 17. stol., upravena v 19. stol. Poškozena válečnými událostmi r. 1945 a zbořena.
První hřbitov neznámé polohy a neznámého stáří, opuštěný snad v 17. stol., zanikl beze stopy.
Druhý hřbitov na S okraji města, 600 m S od náměstí. Založen snad ve 2. pol. 17. stol., naposledy zvětšen r. 1872, pohřby i po 2. svět. válce. Hřbitov byl poškozen nacisty. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1694. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu.

Zdroj: Fiedler, Jiří - Židovské památky v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1992)


 

zpět