Obce

Plzeň

Plzeň

19. 07. 2009 09:23

Fotogalerie hřbitov (15.7.2009)
Fotogalerie Nová (Velká) synagoga (15.7.2009)
Fotogalerie Stará synagoga (15.7.2009)

Okresní město v Čechách, 80 km JZ od Prahy. Plzeň byla založena jako město kolem roku 1295. Městská památková rezervace.
Nejstarší zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1338. V 15. století existovala ŽO se synagogou. Roku 1504 získalo město právo židy vypovědět, kolem roku 1533 ŽO zanikla a židé měli zakázáno ve městě i přenocovat. Teprve roku 1790 směl první židovský obchodník koupit ve městě dům. Roku 1821 zde bylo zjištěno 32 osob židovského vyznání, pobývajících v Plzni bez povolení. Roku 1837 žily v Plzni 3 židovské rodiny, roku 1850 už 10 rodin (existovala modlitebna a sídlil zde krajský rabín), roku 1854 to bylo 41 rodin (249 osob), roku 1870 už 1207 osob (5% obyvatel). Od roku 1918 byli v Plzni dva rabíni: jeden kázal česky, druhý německy. Roku 1930 zde žilo 2773 osob židovského vyznání (2%). Po 2. světové válce byla ŽO obnovena.

V Plzni se narodili: významný ekonom Emil Lederer (1882-1939 New York), nevidomý německy píšící spisovatel a hudebník Oskar Baum (1883-1941 Praha) a cembalistka Zuzana Růžičková (1928). V západním předměstí Křimice se narodil významný pražský rabín Samuel ben Beer Freund (1794-1881 Praha). Jako advokát v Plzni působil přední činitel českožidovského hnutí, filozof a publicista Jindřich Kohn (1874 Příbram – 1935 Praha).

Středověké ghetto bývalo do roku 1504 v SZ části městského jádra, v dnešní Solní a Sedláčkově ulici. V 15. století zde bylo 10 židovských domů.

Synagogy
Fotogalerie Nová (Velká) synagoga (15.7.2009)Fotogalerie Stará synagoga (15.7.2009)
První synagoga doložena roku 1409, její lokalizace a další osudy nejsou známy.
Druhá synagoga postavena po roce 1436 v Solní ulici. Po vypovězení židovského obyvatelstva zanikla beze stopy.
Třetí synagoga za J okrajem historického města, ve dvoře domu ŽNO, Smetanovy sady 80/5. Postavena roku 1857-59 (arch. M. Stelzer a Wiesner) v novorománském slohu, bohoslužby snad do roku 1892, dnes nevyužitá.
Čtvrtá synagoga těsně vedle třetí synagogy. Postavena roku 1875 (arch. J. Melzer) v prostém novorománském slohu jako výpomocná modlitebna, bohoslužby snad do roku 1892, později užívaná jako skladiště, dnes nevyužitá.
Velká (pátá) synagoga za Z okrajem historického města, v Nejedlého sadech. Postavena v letech 1888-92 (arch. M. Fleischer a E. Klotz) v novorománském slohu s orientálnímí prvky. Nad V průčelím dvě věže. Bohoslužby do 2. světové války, od osvobození do roku 1988 užívána jen menší modlitebna v téže budově.

Hřbitov
Fotogalerie hřbitov (15.7.2009)
První hřbitov, založený údajně roku 1424 zanikl po roce 1504 beze stopy. Zbytek druhé hřbitova ve čtvrti Lochotín (1700 m SSZ od hlavního náměstí), V od Lidické ulice. Založen roku 1856, pohřby do počátku 20. století, po roce 1984 změněn v park se symbolickou skupinou ponechaných náhrobků.
Třetí hřbitov 4 km V od hlavního náměstí, na Rokycanské třídě, naproti Ústřednímu městskému hřbitovu. Otevřen roku 1898, dosud se zde pohřbívá. Pohřbeno je tu 18 uren vězňů – obětí transportu z koncentračního tábora v roce 1945 (náhrobek z roku 1973). Pomník obětí nacismu z roku 1951. Obřadní síň z roku 1898 (arch. J. Farkač) zbořena před rokem 1990.

Zdroj: Fiedler, Jiří - Židovské památky v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1992)


Historie

První písemnou sbírku o Židech v Plzni máme z roku 1338, kdy Karel IV. nařídil obyvatelům Plzně:"Aby nedopustili týrání Židů ve městě bydlících a kdyby kdo přec se opovážil proti tomuto nařízení jednati, aby toho přísně potrestali."
Středověké ghetto bývalo do roku 1504 v 52.části městského jádra v dnešní Solní ulici a Sedláčkově ulici. V 15.st. zde bylo 10 židovských domů. N území dnešní hlavní pošty stála synagoga, o níž se nejstarší zmínka objevuje z roku 1409. Plzeňské židovské obci ale nevyhovovala, neboť roku 1437 byl zakoupen dům v blízkosti staré synagogy pro zřízení nové.
První hřbitov byl založen v roce 1424, ale ten zanikl beze stopy po roce 1504. kdy byli Židé vypovězeni z Plzně "na věčné časy". Poté nastává období úpadku židovské kultury a za oficiální konec plzeňské židovské obce v 16.st. můžeme považovat rok 1533, kdy zanikla synagoga i škola. Židé se museli vystěhovat a až do roku 1643 nebyl v Plzni zaznamenán jediný Žid, ačkoliv do roku 1504 byla plzeňská židovská obec druhá nejpočetnější v Čechách a na Moravě (po Praze).
Teprve v roce 1790 směl židovský obchodník Joachim Popper koupit ve městě první dům a n základě reforem Josefa II. se stěhovali do města jednotlivě další Židé a začali zde provozovat svoje živnosti.

V roce 1821 došlo ještě jednou k vyhnání Židů z Plzně, pak se však protižidovské nálady uklidnily a v roce 1854 žilo ve městě 41 židovských rodin. Plzeňská židovská obec byla tak bohatá, že si mohla postavit synagogu. Stavba staré synagogy ve Smetanových sadech započala v roce 1856 a již 1859 byla uvedena do provozu, bohoslužby se zde konaly do roku 1892.
V roce 1888 začala plzeňská židovská obec z vlastních prostředků stavět v pořadí pátou synagogu v dnešních Sadech pětatřicátníků. V roce 1898 se konal poslední pohřeb na druhém hřbitově na Lochotíně a byl nahrazen třetím židovským hřbitovem v Plzni na Rokycanské hřbitově, který je dodnes činný.

V roce 1938 žilo v Plzni 3 200 Židů z celkových 125 000 obyvatel Plzně. V lednu 1942 odešlo ve 3 velkých transportech z Plzně a okolí 3 000 Židů do Terezína a dalších koncentračních táborů.
V květnu 1945 byla znovu zřízena Židovská obec. Po únoru 1948 se téměř polovina židovských obyvatel města rozhodla k emigraci do USA a nově založeného státu Izraele roku 1949. Další vlna emigrace přišla po roce 1968.
Dnes je navzdory historickým událostem Židovská obec organizována a má 20-25 aktivních členů a přibližně 70 obyvatel Plzně je částečně židovského původu. Židovská obec má malou modlitebnu, kde se konají bohoslužby ve dnech židovských svátků, že obec není dostatečně velká, aby mohla podporovat svého vlastního rabína, proto bohoslužby vede hazan, který dojíždí každý týden z Prahy.

Zdroj: Židovská cesta na Plzeňsku



Velká synagoga

Fotogalerie Nová (Velká) synagoga (15.7.2009)

Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v České Republice, druhou největší v Evropě a třetí největší na světě.
Základní kamen byl položen 2. prosince 1888. Původní plány byly navrženy vídeňským architektem Fleischerem. Synagoga měla být vystavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěmi 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Stropní žebrová klenba se měla skládat ze železných žeber a žulových sloupů. Tehdejší městská rada však tento projekt zamítla. Oficiálním důvodem bylo, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně soupeří s věží kostela Sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál být příliš podobný stylu křesťanských kostelů.

Nové plány byly předloženy Emanuelem Klotzem v roce 1890. Klotz zachoval půdorys a celkovou koncepci stavby, ale změnil architektonický styl. Věže byly sníženy o 20 metrů. V tomto projektu se také objevily prvky románského stylu a upravené verze monumentalistické novorenesance (převážně v bočních chodbách). Vše bylo vyzdobeno orientálními ornamenty. Vzhled stavby se snaží zdůraznit skutečnost, že nejde o křesťanský kostel. Tento projekt byl městskou radou schválen, a tak mohla být 6. června 1892 podepsána smlouva mezi židovskou obcí a stavitelem architektem Rudolfem Štechem. Původní stavební rozpočet byl 162 138 zlatých.



Výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893 a byla financována z dobrovolných finančních darů členů židovské obce. Od roku 1893 pak synagoga sloužila svým účelům až do Holocaustu. Po 2. světové válce byla navrácena židovské komunitě. Ta však byla zdecimována Holocaustem a emigrací do Izraele a jiných zemí. V letech komunistického režimu byla synagoga uzavřena. Poslední pravidelná b-hoslužba se zde konala v roce 1973.
Židovská komunita neměla dostatek finančních prostředků, v důsledku čehož synagoga léta chátrala. Po roce 1989 zaslali představitelé obce stovky prosebných dopisů židovským komunitám v USA, aby získali finanční prostředky na rekonstrukci. Vše toto úsilí však bylo neúspěšné. Pouze díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky (asi 5. Mil. Kč) bylo možné začít s částečnými opravami.

V období 1995-1997 byly dokončeny tři etapy s celkovými hrubými náklady 58 milionů Kč. Na jaře 1998 při příležitosti židovského svátku Tu BiŠvat (11. února) byla synagóga otevřena pro veřejnost.Videokazeta „Slavnostní znovuotevření Velké synagogy v Plzni 11. 2. 1998 (5758)“ je k dispozici na ŽO v Plzni nebo v jednotlivých zdejších synagogách. Od jejího otevření se v synagóze uskutečnilo velké množství kulturních akcí, jako např. vystoupení světově uznávaných operních pěvců Josepha Malowanyho a Petra Dvorského. 20. září 1998 v den židovského svátku Erev Roš HaŠana se v synagoze uskutečnila první b-hoslužba po mnoha letech.
Přes dosažené úspěchy je stále potřeba dokončit následující činnosti: restaurování nástěnných maleb, varhan, truhlářské (sacrarium a schránka na Tóru), kovářské a čalounické práce.



Stará synagoga

Fotogalerie Stará synagoga (15.7.2009)

Ve středověku byly v Plzni doloženy dvě synagogy; stály na území ghetta, které se nacházelo v severozápadní části historického města, v blízkosti dnešní křižovatky Solní a Sedláčkovy ulice. Obě synagogy zanikly při přestavbě ghetta po vypovězení židů z města v r. 1504. V Plzni se mohli židé usazovat znovu až po r. 1848, kdy došlo k náb-ženskému, ekonomickému i politickému uvolnění.

První novodobá plzeňská synagóga byla postavena v letech 1858-59 ve vnitrobloku mezi dnešní Americkou třídou a Smetanovými sady jako prostá novorománská stavba s dvoupatrovou dřevěnou galerií, dřevěným kazetovým stropem, cihlovou dlažbou a řečništěm - bimou podle tzv. nového ritu na pódiu před svatostánkem na východní straně. Svatostánek - schrána na Tóru (Aron HaKodeš) - měl po stranách dřevěné tordované sloupy a nahoře dřevěný baldachýn. Lavice stály okolo obvodové zdi i v řadách v prostoru synagogy. Vstup na galerie zajišťují dvě točitá kamenná schodiště po stranách hlavního vstupu do synagogy na západní straně a později přistavěné boční vnější schodiště na straně severní.

Stará synagóga byla v roce 1995 vyklizena a v letní sezóně v roce 1995 a 1996 zde byly instalovány výstavy a uspořádáno několik koncertů (Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka, Jana Lewitová, Pavel Fajt, Iva Bittová, Rudolf Pellar, Dagmar Andrtová-Voňková, Patrik Ewen...). Synagóga tak byla po téměř stech letech na krátký čas zpřístupněna veřejnosti a stala se pro mnohé Plzeňany i návštěvníky města překvapivým objevem.


V roce 1997 byly trámovou konstrukcí podepřeny patrové ženské galerie a kazetový strop, byla opravena krovová konstrukce a položena nová krytina z pálených tašek. V prosinci 2001 byla zahájena částečná oprava synagogy: postupně byly vyjmuty a restaurovány okna a dveře, opraveny nosné konstrukce galerií a stropu, vyjmuta podpůrná trámová konstrukce a doplněna dlažba. Ve dnech 16. - 19. dubna 2002 proběhla v prostoru Staré synagogy akce Napiš jedno jméno, při níž obyvatelé města psali jména plzeňských obětí na oblázky a ty pak byly rozmístěny po ploše Židovské školy. Od června 2004 je v objektu instalována výstava fotografií, mapující dokumentární.formou historii židovského osídlení v Plzeňském a Karlovarském kraji, s názvem Tady žili židé.
Na částečné opravě Staré synagógy se významně podílelo Statutární město Plzeň, Nadace 700 let města Plzně, Nadace Rudolfa Löwyho a plzeňských židů na záchranu plzeňských synagog a Židovská obec v Plzni.



Zahrada vzpomínek

S prudce narůstajícím počtem členů židovské obce po roce 1848, vzrůstaly nároky na modlitební prostory. Proto byla již v r. 1875 postavena v těsném sousedství Staré synagogy Pomocná synagóga jako prostá stavba s dřevěnou jednopatrovou ochozovou galerií a pultovou střechou; zároveň měla sloužit jako zimní modlitebna - pod podlahou bylo vystavěno hypocaustum - systém teplovzdušného vytápění. Na Galerii se vstupovalo kamenným lomeným schodištěm na severní straně a zároveň průchodem z 1. patra galerie Staré synagogy. Prostor schodiště a průchozí lávky v patře byl řešen jako uzavřená dřevěná pavlač s okny na východní straně cihlovou zdí na straně západní. Zároveň se stavbou pomocné synagogy bylo přistavěno vnější schodiště na galerii na severní straně Staré synagogy. Pomocná synagóga měla dřevěný svatostánek a řečniště na vyvýšeném pódiu na východní straně. Synagóga byla na přelomu 19. a 20. století několik let využívána jako židovská škola.
V Židovské škole, bývalé Pomocné synagoze, bylo po válce odstraněno zábradlí galerií, svatostánek, lavice, pódium a synagóga byla v úrovni galerie kvůli zvýšení skladovací kapacity úplně přestropena a do prostoru pod galeriemi bylo vestavěno další patro. Odstraněno bylo i vnější schodiště a průchod ze Staré synagogy. Nejméně od 70. let však stavba nebyla využitá a desetiletí neprováděná údržba se projevila v roce 1997 zřícením stropních a střešních konstrukcí. Prostor stavby byl poté vyčištěn a koruna zdiva ošetřena proti dalšímu zvětrávání. V dubnu 2002 byl v prostoru pomocné synagogy - Židovské školy instalován zcela unikátní památník se jmény obětí holocaustu - Zahrada vzpomínek.

Památník vytvořený při akci Napiš jedno jméno dobrovolníky z řad Plzeňanů a studentů plzeňských škol ve dnech 16. – 19. dubna 2002 v prostorách tzv. Židovské školy v sousedství Staré synagogy ve vnitrobloku mezi Aesculapem a Smetanovými sady v Plzni.
Památník tvoří více než 2.600 kamenů, na něž psali dobrovolníci jména konkrétních osob umučených během holocaustu. Návrh památníku vycházel ze skutečnosti, že u naprosté většiny obětí už nikdy nezjistíme, kde byly pohřbeny či kde spočívá jejich popel. Návrh zároveň připomíná židovskou tradici pokládání kamínků na hrob zemřelých.
Rozmístěním více než dvou tisíc šesti set oblázků se jmény zemřelých po ploše bývalé pomocné synagogy, tzv. Židovské školy vzniklo osobité pietní místo, připomínající jednotlivé oběti holocaustu pocházejících z Plzeňska.

Zdroj: ŽO Plzeň
 

zpět