Obce

Velké Meziříčí

Velké Meziříčí

29. 04. 2009 08:21

Fotogalerie (5.8.2007)

Město na Moravě, 135 km JV od Prahy, 24 km JJV od okr. města Žďáru nad Sázavou. Už ve 14. stol. bylo Velké Meziříčí městečkem, na město bylo povýšeno r. 1408.

O počátku ž. osídlení neexistují doklady (archív ŽO shořel při požáru ghetta v 19. stol.). ŽO existovala zřejmě už v 1. pol. 16. stol. R. 1679 žilo ve Velkém Meziříčí nejméně 22 ž. rodin, r. 1790 to bylo 888 osob ž. vyznání (26 % obyvatel), r. 1857 maximum 1 116 osob (asi 22 %), r. 1900 už jen 289 osob (5 %), r. 1930 pouze 76 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Ve Velkém Meziříčí působilo mnoho významných rabínů - autorů teologických spisů, působila tu ješiva. Nejvýznamnější ze zdejších rodáků je znalec talmudské literatury a historik Isak Hirsch Weiss (1815-1905 Vídeň). V revolučním roce 1848 ustavila ŽO vlastní ozbrojenou gardu v počtu 100 mužů.

Židovská ulice - ghetto - dnes Dalimilova ul. na SV okraji městského jádra, mimo hrazené město. Židovské domy zde byly pravděpodobně už v 1. polovině 16. stol. Po 30-ti leté válce, r. 1657, bylo obydleno jen 10 židovských domů, r. 1679 už 23 domů, v 18. stol. přes 30 domů (ghetto bylo tehdy na obou koncích uzavřeno zdmi a branami), v 1. pol. 19. stol. zde bylo 58 židovských domů. Ulice byla víckrát postižena požárem (např. r. 1823 a 1854). Původní patrové domy (některé v přestavbách) dochovány.

Stará synagoga (tradičně zvaná Staronová) na JV okraji ghetta, na břehu řeky Oslavy. Cenná goticko-renesanční stavba snad z počátku 16.stol., později upravovaná. Ve V průčelí pozdně gotická okna, v Z průčelí cenný klasicistní portál. Bohoslužby do r. 1867, později budova využita jako prodejna a skladiště. Vnitřní zařízení se nedochovalo. Stará synagoga je v současné době využívána jako výstavní síň muzea.

Nová synagoga JV od staré syn. Postavena r. 1867 (arch. A. Prokop). Novogotická stavba z neomítnutých červených cihel. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes využitá jako skladiště. Existuje projekt adaptace na městské divadlo.

Malá synagoga neznámého stáří stávala mezi oběma dochovanými syn. Údajně byla nejstarší z nich. Do 2. svět. války užívána jako zimní modlitebna, zbořena r. 1962.

Hřbitov 200 m V od synagog, na svahu za řekou Oslavou. Neznámého stáří, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1677, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřbitov s mnoha náhrobky barokního a klasicistního typu. V letech 1984-86 opravena novorománská obřadní síň a hřbitovní zeď.

Zdroj: Fiedler, Jiří - Židovské památky v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1992)
 

zpět