Obce

Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

27. 04. 2009 16:17

Fotogalerie (4.9.2007)

Z dochovaných archivních pramenů nelze dnes přesně určit vznik Rokytnice. Její počátky lze datovat na přelom 13. a 14. První zmínka o tehdy uhlířské osadě je datována z roku 1318. V polovině 16. století zde působila sklářská huť. Původní osídlení obyvatel bylo německé, po roce 1945 bylo provedeno dosídlení českým obyvatelstvem. Od r. 1712 žilo v Rokytnici také několik židovských rodin. Vlastník tehdejšího panství hrabě Nostitz jim povolil zřízení vlastního hřbitova. Židé měli vyčleněnou ulici od budovy dnešní pošty směrem k Dolní Rokytnici. Dodnes je v jednom z domů dochováno torzo jejich očistné lázně - Mikve. Další významnou židovskou památkou byla synagoga pocházející z r. 1868, která byla nacisty vypleněna v prosinci 1938. Později byla adaptována na obytný dům.Období druhé světové války je však pro zbytek židovské komunity pohromou – odsunem do koncentračních táborů. Náhrobky z židovského hřbitova byly dokonce použity na dláždění dvorů v centru města. V nedávné době však prošel hřbitov částečnou rekonstrukcí.

Historie Židů v Rokytnici v Orlických Horách

Z městské knihovny se dozvídáme, že se první židé usídlili v Rokytnici koncem 17. Století. Jeden zdroj uvádí rok 1697 na povolení místního hraběte Christoph Wenzel z Nostitz (listina „Hoher Bewiligung und Consens). 8 židovských rodin si zakoupilo domy v ulici Untergasse (později Niedergasse a posléze Židovská ulice). Vlastnili obě strany této ulice.
Brzy ale přišli do Rokytnice další židovské rodiny. V roce 1718 se obrátili na magistrát a měšťany s prosbou o založení „místa pro pohřbívání jejich mrtvých“. Vyjednali si část louky za městem za účelem založení židovského hřbitova. O této skutečnosti byl schválen protokol, který byl uschován v městském archivu a měl následující podobu:

Následkem toho, že rokytnické židovstvo několikrát společně přišlo prosebně k měšťanům města Rokytnice, ohledně pohřebiště na městském pozemku z městských luk, byl se svolením výše vzpomínaného hraběcího panstva privilegován pozemek k takovému pohřbívání v celkové šíři 19 a ¾ loktu a v celkové délce 23 loktu v rozměru 115,5 čtverečního sáhu. Ale přece s výhradou: ne do osobního vlastnictví, nýbrž kdyby se měla udat nějaká rozepře, tak má město činit a znovu nechat takovýto kus země odměřit, a téže moci znovu kasírovat.

Židé byli ochotní platit za pohřebiště nájemné ve výši 30 krejcarů ročně a zavázali se, že nebudou na tomto pozemku bez vědomí panstva nic stavět. Koncem roku 1718 bylo zaplaceno první nájemné.

V roce 1712 si židé vyžádali přenechání místa za účelem výstavby modlitebny. Hrabě Nostitz a měšťanstvo tuto výstavbu schválili. Modlitebna byla ze dřeva a stála na místě dnešní modlitebny kamenné. Dřevěný chrám byl jednopodlažní budova. V přízemí se nacházela modlitebna, v patře židovská škola a byt učitele. V roce 1860 zde působil také učitel Wilhelm Abeles, který také vyučoval v obecní měšťanské škole (narozen 5.května 1843 v Petschau, absolvoval reálnou školu a poté byl přijat jako učitel na židovské škole v Unterkralowitz, Sobeslau a Weseritz. Po těchto zaměstnáních se ucházel o místo učitele na obecní škole v Rokytnici. Byl propůjčen na základě jeho prvotřídních kvalit. Byl velmi oblíben a vyhledáván i jako kazatel).

Později byl chrám opuštěn, budovy ale zůstávají zachovány. Ještě v roce 1904 byla opravována střecha. V roce 1920 byla chrámová budova společenstvím odprodána a zakrátko přestavěna na obytný dům. Při požáru 17. Října 1861 shořela modlitebna a některé židovské domy. V roce 1864 byly postaveny nové, kamenné, domy a v roce 1868 také chrám.
V posledním století nebyl údajně v Rokytnici žádný rabín. Pokud zde dříve některý působil, je neznámo. Ve městě ale působil učitel Jeremias Munk, který zemřel roku 1922 ve věku 88 let.


Z pozemkové knihy ze dozvídáme o nákupech a prodejích nemovitostí židovské komunity. Zanesené dědičné nákupy chráněných židů z „Rokitnitz“:
„Elias Joseph, 16. října. 1764 , Herschel Wolf, 16. října. 1764, David Joseph, 5. ledna 1765, Isac Herschel, „Ochrana židů ve městě Rokitnitz“, 29. října 1764, Marcus Jakob, 12. listopadu 1773, David Joseph zakoupil dům v NiederGassen svému synovi (dům č. VI., 7. dubna 1783, Salomon soukels, - , Josef Israel a Abraham Israel, 5. Dubna 1780, Löwe Riesner, Philipp Pardubitzer, 12. Září 1707, Abraham Pollack, 12. září 1707, Joseph a Jacob Pollack, 26. září 1707, Philip Moises, 26. srpna 1771, Abraham Lebels, 26. srpna 1771, Lazar Jakob, 26. srpna 1771. Všichni židé dědičně koupili židovskou školu v Niedergassen 30. Září Anno 1703. Joseph Weiss koupil 10. Května 1788 od vrchnosti „doposud neobydlený uznaný židovský stavební pozemek Sub.Consc. č. 8“. Nathan Mahler kupuje 10.5.1788 od vrchnosti „doposud neobydlený uznaný židovský stavební pozemek Sub.Consc. č.9 “. Abraham Lowy, „Chráněny pověřený žid“ nabyl 10.6.1788 práva k usídlení v Rokytnici. Mores Bradi, prodavač, Joseph Weiss, prodavač z 6.4.1802, Joachim Beran, 24.6.1708, Herschel Jacob, 16.? 1715, Herschel Cantor, 20.9.1709. Obchod mezi Joseph Weiss „a jeho společníkem Narhan Mahler“ na jedné straně a Witwe Barbara Lindner na straně druhé 15.srpna 1798. Joseph Israel kupuje od Abraham Israel 5. Února 1780 dům číslo V. v Nieder Gassen.

Autor německého originálu: Karl Hostovský (Senstenberg), přeložil: Ivo Chadim, úprava a korektury: Tomáš Plesinger.

Turistické zajímavosti Orlické hory


 

zpět