Liturgie - modlitby

Sidur

Sidur

19. 05. 2010 19:57

Sidur סידור, doslova pořádek nebo uspořádání, označuje v aškenázském prostředí židovskou modlitební knihu pro všední dny a eventuálně Šabat, která má modlitby uspořádané ve stanoveném pořádku. V sefardském prostředí označuje modlitební knihu pro svátky.
Původně Aškenázové nazývali modlitební knihu výrazem Machzor מחזור, od חזר - vracet se, opakovat - tedy kniha opakujících se modliteb. Sidurem byla nazývaná modlitební kniha pro svátky. Opačná situace byla u Sefardů, kteří modlitební knihu pro všední dny nazývali „Sidur“ a sváteční „Machzor“. Zhruba ve 12. století z neznámého důvodu došlo k tomu, že si obě komunity názvy svých modlitebních knih prohodily a modlitební knihy začaly být nazývány tak, jak je nazýváme dnes.

Historie Siduru

Modlitba má svůj původ v obětní bohoslužbě. Ustálené modlitby se začínají objevovat až v období Mišny a Talmudu. V traktátu Mišny Berachot jsou rozebírány způsoby čtení Šema, Amida, Birkat ha-mazon, časy, kdy se která modlitba má říkat i různá další požehnání - čili de facto obsahuje základní informace o modlitbách pro všední dny. První známá modlitební kniha se jmenuje Seder Rav Amram Gaon z 9. stol., kde jsou příslušné modlitby zapsány podle četnosti používání.
Tento systém byl přejat a dále rozvíjen nejprve v Babylónii, později v oblastech středomoří a dále i ve střední a západní Evropě. Uspořádání modliteb a jejih podoba se lišila region od regionu - každá oblast měla vytvořený svůj specifický minhag respektive modlitební ritus, nazývaný nusach. První modlitební knihou, vzniklou v aškenázském světě a všeobecně přijímanou jako vzor aškenázských sidurů, byl Machzor Vitry z 11. století, pojmenovaný podle místa svého vzniku, městečka Vitry v severní Francii, který sestavil Simcha ben Šmu'el.

Obsah Siduru

Běžný sidur (či sefardský machzor) obsahuje všechny modlitby pro všední dny (Šacharit, Mincha, Ma'ariv), rovněž i požehnání po jídle (Birkat ha-mazon) a dále různá požehnání týkající se každodenního života. Dále může obsahovat i tytéž modlitby pro Šabat a svátky, společně s biblickými pasážemi, které jsou součástí synagogálního veřejného čtení z Tóry.
Modlitby pro svátky jako Roš Hašana a Jom kipur mají většinou díky své délce (běžné modltby obsahují navíc i přidané verše a dále obsahují řadu svátečních pijutů) a vážnosti samostatný machzor. Svůj machzor mají rovněž i poutní svátky.

 

zpět