Liturgie - modlitby

Minjan

16. 05. 2009 23:18

Minjan (počet, hebrejsky מניין od slova מונה mone, počítat) je společenství deseti dospělých židovských mužů (tj. těch, kteří prošli rituálem Bar Micva), kteří se shromáždili k modlitbě. Jedná se o minimální počet, bez něhož se nesmí konat žádná veřejná pobožnost. Toto opatření má uchránit židovské společenství před individualismem a zánikem. Zároveň židé věří, že v takovémto shromáždění přebývá šechina (Boží přítomnost).

Biblický původ minjanu

Počet desíti lidí jako minimum byl stanoven na základě všech biblických veršů, ve kterých se vyskytuje slovo eda, tj. obec, pospolitost, společenství. Řada obětí a činností má být podle Tóry vykonávána v přítomnosti obce. Rabíni se snažili zjistit, jaký je minimální počet lidí pro to, aby byli nazváni edou.
Jedna z možných odpovědí je v Mišně Sanhedrin 1, 6:
Odkud víme, že eda je deset (lidí)? Protože je řečeno: Nu 14, 27: Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitost… (což je verš, který se vztahuje ke dvanácti zvědům, které do Kenaanu poslal Mojžíš) bez Jehošu’y a Kaleva (což je deset).
Rovněž Rút 4, 2 hovoří o deseti mužích, kteří mají právo rozhodovat ohledně soudu.

Minjan a ženy

Reformní a většinou i konzervativní židé do minjanu započítávají i dospělé ženy (tj. ženy a dívky, které prošly obřadem Bat micva, tedy starší 12ti let), ortodoxní židé však většinou tuto praxi odmítají. Takovému minjanu se dnes říká obecně egalitariánský a nemusí již být nutně omezen na neortodoxní směry. Existují i ortodoxní synagogy, které započítávají ženy do minjanu, přestože se jedná o řídký jev.
 

zpět