Svátky

Půst 10. tevetu

Půst 10. tevetu

08. 05. 2009 08:19

Půst 10. tevetu (hebrejsky: עשרה בטבת, Asara be-tevet, desátý den měsíce tevet) připomíná počátek obléhání Jeruzaléma babylónským králem Nebukadnesarem II. v r. 588 př. n. l., což byl první krok ke zničení Jeruzaléma, Chrámu a Judského království.

„ V devátém roce Sidkijášova kralování (tj r. 588), v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položil se proti němu a zbudovali dokola obléhací val. Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády (586) krále Sidkijáše. “ — 2 Královská 25,1-2; Jeremjáš 52, 4-5

Poprvé je půst zmiňován v Za 8, 19 jako „půst desátého měsíce“ (tj. tevet). V židovském kalendáři se sice Nový rok počítá od měsíce tišri, ale pořadí měsíců se počítá od nisanu - prvního jarního měsíce (též jako měsíc aviv). Podle tradice došlo v dny kolem 10. tevetu i k dalším, pro židovský národ nedobrým událostem:
Zemřel Ezdráš (9. nebo 10. tevetu)
Bible byla přeložena do řečtiny jako Septuaginta, což pozdější rabínská tradice začala vykládat jako velký omyl, neboť došlo k profanaci Tóry a k jejímu předání pohanům (8. - 10. tevetu).

Jedná se o menší půst, platí od úsvitu do soumraku. Na rozdíl od Tiš'a be-Av není zakázáno kromě konzumace pokrmů a nápojů nic dalšího, jako např. mytí, koupání, čištění zubů atd. Liturgie pro 10. tevet je podobná jako pro půst Gedaljův. Do Amidy se přidává modlitba pro postní dny Anejnu, čte se Avinu Malkejnu a rovněž probíhá čtení z Tóry a haftara obvyklá pro veřejný postní den (תענית ציבור - ta'anit cibur) – Ex 32,11-14 a Iz 55,6-56,8.
 

zpět