Svátky

Půst Ester

Půst Ester

08. 05. 2009 08:18

Půst Ester (hebrejsky: תענית אסתר, Ta'anit Ester) je připomínkou třídenního půstu, který Židům nařídila královna Ester předtím, než šla ke králi Achašverošovi prosit za záchranu svého lidu.

„ Ester dala odpovědět Mordokajovi: "Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu." “ — Ester 4, 15-16

Po vítězství nařídil Mordechaj přípomínat si kromě veselí i půst, který předcházel Esteřině prosbě a Hamanově zkáze. Půst je připomínán 13. adaru, v předvečer Purim. Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. Podobně jako ve všech ostatních případech menších postů (postních dnů, které nebyly ustaveny Tórou), i tento půst se přesouvá, pokud by měl připadnout na Šabat nebo na předvečer Šabatu; v takovém případě se přesouvá na předcházející čtvrtek, tzn. 11. nebo 12. adar, aby nenarušil Šabat.
Půst Ester je považován za výjimečný kvůli několika okolnostem:
Připomíná se jím událost, která skončila triumfem a nikoli tragédií.
Dodržuje se v jiný den, než se stala událost, kterou má připomínat. Původní Esteřin třídenní půst byl v měsíci nisan, tradice uvádí data 13.-15. nebo 14.-16. nisanu (Manot ha-Levi).
Původní Esteřin půst připadl na svátek Pesach, kdy je zakázáno se postit; Mordechaj půst přesto přikázal a prosadil s ohledem na akutní hrozbu zániku celého židovského národa.
Půst není přikázán v Gemaře a považuje se proto za méně přísný než ostatní "malé" půsty - hlavně s ohledem na nemocné, těhotné ženy a kojící matky. (Rama, Orach Chajim 786, 2)
Půst Ester je připomínán i v liturgii: v šacharitu (ranní modlitbě) se vkládá Avinu malkejnu, postní slichot a čte se z Tóry úryvek určený pro postní dny. V mincha (odpolední modlitbě) se do Amidy vkládá postní vložka Anenu, poté se čte Avinu malkejnu a opět postní čtení z Tóry, u Aškenázů následované postní haftarou.
 

zpět