Chasidské

Lakomý bohatec

02. 05. 2009 08:48

V Koenigsbergu přišli onehdy představení obce za jistým tuze bohatým ruským Židem, aby zaplatil majot chatim, příspěvek na čištění stok. Vždyť tu žije většinu roku, jeho obchod je jeden z největších v celičkém štetlu a každý přece ví, že ho Svatý, budiž požehnán, bídu s nouzí rozhodně třít nenechává... Na to Rus, že nedá, že majot přece platí vždycky jenom místní a on že přeci žádný usedlík není, vždyť žije se svou rodinou kdesi daleko v Rusku. A tam prý také majot řádně splácí!

Taková řeč se však představeným obce příliš nelíbila a tak milého Rusa předvolali k rabbimu. Rus přišel. S uctivostí a s pokorným srdcem, ale za ušima mu seděl dybuk taškářství. Že prý se cítí být v právu, povídá, ale jestli snad přece není, ať mu to milý rabbi osvětlí. Rád by ale důkaz své viny našel přímo v tanchele, přímo v Písmu svatém. Že prý se Talmud dá ohýbat všelijak a ještě kdesi cosi. Zkrátka trval na důkazu z Písma a jinak že se nepoddá.

„Jak si přeješ,“ opáčil mu rabbi. Sáhl po svém tanchele a nalistoval příběh o Nábalovi Karmelském. „Vidíš,“ obrátí se rabbi na Rusa, „i Nábal pocházel z Maon, ale všechen majetek, živnost i kšeft provozoval na Karmelu. Stojí tak psáno?“ Rus se zmohl jen na kývnutí hlavou. Napůl zvědavé, napůl lišácké. Maon nebo Karmel, co to má společného s majot, táhlo mu myslí. „Nu, a copak stojí v Písmu dál?“ zkouší rabbi lakomce, „přeci, že Abigail, manželka krále Davida, bývala dříve ženou Nábala Kamelského...!“ Pro nic za nic by Nábalovi „Karmelský“ neříkali, vždyť pocházel z města Maon. Z toho plyne, že usedlý je každý tam, kde provozuje svoji živnost. A tam také platí své majot.....

Zdroj: Chewra

 

zpět