Chasidské

Kaddiš

02. 05. 2009 08:46

Za Beštem (Israelem Bal Šem Tovem) přišla mladá žena a s pláčem ho prosí, zda by se nemohl za ni přimluvit a způsobit zázrak. Je prý mladá, zdravá a silná, a pořád (podobně jako pramáti Sára) ne a ne přijít do jiného stavu. A oni by si s mužem tolik moc přáli potomka. nejlépe synáčka, aby za ně, až umřou, měl kdo odříkat Kaddiš. Vždyť kaddiš není žádná modlitba za mrtvé, ale převeliká oslava života. Ale jak slavit život, když ho nemáte komu dát. A dokonce i talmud učí o tom, že už za živa jsou mrtví ti, které postihla slepota, chluchota, nadměrná chudoba a bezdětnost.

„A jde vám jen o ten kaddiš?“ zněla první Beštova otázka.

„O lásku, rebbe, jak se můžeš tak ptát? A o kaddiš také, vždyť i ten je plný lásky!“

„A kdyby synáček Kadiš neodříkal, odpustíš mi?“

„Tobě i Jemu, protože Tatenju ví, co má být a bude.“

„Říkáš, jsem zdravá a silná, ale jsi skutečně silná?“

„Rebbe, cítím, že snesu jakoukoli bolest...“

Tedy se spolu pomodlili a když se naplnily její dva ženské běhy a potom i devítka dělohy, rozrostl se Národ o zdravého, silného vřískajícího klučinu. Při obřízce dostal samozřejmě jméno Ruben, neboť Ruben ve Svatém jazyce znamená: „Vidíte, synáček!“ A do synagogální výbavky přibyl ten nejkrásnější pláštík na tóru, protože ho vyšívala matka naděje a bolesti.

Ale ouha. Za tři roky, dříve než maminka stačila napéci tradiční perníčky Alef-Mem-Šin, aby Rubenovi studium tóry zůstalo slaďoučké, prošel kolem jeho postýlky Vznešený anděl a Rubenka nebylo.

Pohřbili ho ještě týž den, ale matka málem přišla o rozum. Po čase, když už skončilo *šlošim, ji Bešt navštívil a celý příběh dovysvětlil.

„Neplač Mirjam, a nevyčítej sobě ani Nebesům. Povím ti něco, co víš sama líp než já,“ oslovil ji rebbe. A začal vyprávět, že cesta všech bytostí tímto světem je cestou časem, který ale neexistuje. Jen protéká jako voda. Ta životodárná ale plynoucí a odplývající voda majjim, kterou podle tajemství Svatého jazyka obhospodařuje znak Mem. A gematrie Mem je přeci čtyřicet. Proto i národ Jisroele putoval pouští celých čtyřicet let. I Národ byl jen dítětem, které vyděšeně uteklo od své egyptské macechy, a potom celých čtyřicet let v poušti pil první mléko H-spodinových Pokynů a Upozornění a snil své sny o Zaslíbené zemi. A toto dítko nebylo zdaleka tak roztomilé, jako malý Rubenek. Vzpouzelo se svému nebeskému Otci i svému velikému učiteli Mojžíšovi. Tu se jim zachtělo křepelek namísto manny, tu zase s rukama založenýma křičeli: „Dej nám vodu ze skály!“ Ale Otec je nepřestal milovat. Jisgadal we-jiskadaš – Budiž zvelebeno a posvěceno Jeho Jméno…

Číselná hodnota slova mléko - chalav. A všechno, co dítka nasají s mateřským mlékem, je pro ně nejen chlebem -- lechem, ale solí a snem -- melach a cholem pro cestu, která je čeká. Duše, která nenasaje dost lásky, nemá pak dost sil, aby došla až do cíle. Kde jedna bytost sebere, tam musí jiná vrátit, protože lidstvo je rozbité zrcadlo obrazu H-spodinova, a každý střípek tohoto zrcadla je odpovědný za blaho i neblaho toho druhého, a naopak blaho i neblaho jedněch, nechává pečeť, třeba i po generacích, na někom jiném. Tvá láska, Mirjam, a tvá touha po děťátku byla tak silná, že jedině tvé mléko mohlo nahradit Rubenkově duši to, co mu kdysi jeho první maminka snad pro bolest anebo pro samé starosti upřela. Díky tobě se Ruben napil lásky a mohl v klidu odejít do světa Pravdy... Jisgadal we-jiskadaš

Na svém odchodu zanechal Bešt Mirjam ještě uplakanější, než když byl přišel, ale byla to již jen vláha úlevy. Úrodná slza Pokoje. Když potom snímali závoj s Rubenkovy macevy (neboť tak nazývá Svatý jazyk příležitost, kdy se na hrob zesnulého postaví kamenný pomníček vzpomínek), bylo to zrovna na jeho jarcjajt, Mirjam už na hřbitov položit kamínek a odříkat kaddiš za svého prvorozeného nezašla. Pro nastávající maminky se to totiž příliš nehodí. A tak zase pilně vyšívala povijánky, prozpěvovala písně o velikosti a prozíravé Moudrosti Pána světů a pilně se připravovala, aby měla dost mléka i dostatek snů, jimiž nakojí to nové stvořeníčko, které se chystá na svoji pouť časem. Brzičko poté přivedla na svět dvojčátka. Hatikvu a Chajjimka, což ve Svatém jazyce znamená naději a život...

Zdroj: Chewra

 

zpět