Osobnosti

Gustav Mahler

Gustav Mahler

28. 05. 2009 21:42

Gustav Mahler (7.července 1860, Kaliště - 18.května 1911, Vídeň) byl hudební skladatel, narozený v židovské, německy hovořící rodině na Vysočině v obci na česko-moravském pomezí v tehdejším Rakouském císařství. Byl rovněž vynikajícím dirigentem. Mahler je společně se svým učitelem Antonem Brucknerem považován za největšího rakouského symfonika. Do jisté míry lze Mahlera považovat též za českého skladatele, jak vzhledem k místu narození, tak pro jeho inspiraci českou lidovou hudbou. Je tak někdy charakterizován i v odborné cizojazyčné literatuře s výjimkou německé.

Biografie

Gustav Mahler projevoval výjimečný hudební talent již od dětství. Byl vychováván jihlavskými hudebníky a velmi citlivě vnímal lidovou hudební kulturu tohoto kraje, která se odrážela i v jeho tvorbě. V Jihlavě žil do roku 1875. Ve dvaceti letech nastoupil dirigentskou dráhu, která jej zavedla do mnoha měst, postupně Lublaně, Olomouce, Prahy, 1886-1888 Lipska, 1888 - 1891 Budapešti (tam působil jako umělecký ředitel), Hamburku (šéf opery) a do Vídně, kde byl ředitelem Státní opery. Musel někdy čelit antisemitským výpadům a dokonce jeho jmenování ředitelem ve Vídni (1897) bylo podmíněno přestupem na katolickou víru, což učinil, neboť se necítil být ortodoxním judaistou. Vídeňská opera pod jeho vedením pak prožívala v letech 1898 - 1907 dobu největšího rozkvětu. Od roku 1908 byl kapelníkem Metropolitní opery v New Yorku a v roce 1909 též hudebním vedoucím newyorské Philharmonic Society. Nevyléčitelně nemocný se vrací 1911 zpět do Vídně, kde 18. května téhož roku umírá ve věku 51 let.
Od roku 1955 pracuje ve Vídni Mezinárodní společnost Gustava Mahlera, od roku 1966 se udělují medaile Gustava Mahlera. O světovou proslulost Mahlerovy renesance v 80. letech 20. století se zasloužil svým vlivem Leonard Bernstein a též i čeští dirigenti Rafael Kubelík a Václav Neumann svými nahrávkami Mahlerových symfonií.
V roce 1994 byla v rámci Muzea Vysočiny otevřena pobočka se stálou expozicí „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“. Od roku 1996 pečuje v České republice o odkaz skladatele Společnost Gustava Mahlera MAHLER 2000, která obnovila jeho rodný dům v Kalištích u Humpolce (je zde expozice "Mahler a Čechy") a organizuje v Jihlavě a na Vysočině pravidelný festival Hudba tisíců.

Dílo

Jakkoli byl Mahler slavným dirigentem, nezažil jako skladatel během svého života výraznější úspěch. Pro jeho tvorbu je příznačná zjitřelá senzitivita a vntiřní střet protikladů, reprezentující nepochybně autorův autobiografcký model. Kompoziční styl vychází z pozdního romantismu a pocitově osciluje mezi ironií a melancholií. Mahlerova hudba je plná filosofických úvah, pesimismu, někdy až určitého bolestínství. Složil deset symfonií, které jsou pilíři jeho díla a celou řadu skladeb písňové formy, jak v obsazení ryze vokálním, tak v kombinaci se sólovými nástroji, především však s doprovodem orchestru. Mahlerovo dílo charakterizuje monumentalita, spolu s výrazně prominujícím (výše popsaným) citovým laděním. V několika symfoniích používá sólového zpěvu i sborů a neváhal rozšířit symfonickou hudební formu nejen co do počtu nástrojů, ale i co do rozsahu vlastní skladby (užívá až šest vět). Charakteristická je též inspirace lidovou hudbou a na tehdejší dobu nová instrumentace, kdy nástroje v orchestru sdružuje v nové, netradiční kombinace.

Symfonie

Symfonie č. 1, D dur, zvaná nejprve „Symfonický poem“, později „Titan“ a posléze bez názvu (1884–1888; 1. revize 1893–1896; 2.revize 1906).
Symfonie č. 2, c moll 1894; rev. 1903, někdy nazývána „Vzkříšení“
Symfonie č. 3, d moll, (1893–1896, rev. 1906)
Symfonie č. 4, G dur, (1892, 1899–1900; rev. 1901–1910)
Symfonie č. 5, cis moll, (1901–1902)
Symfonie č. 6, a moll, (1903–1904, rev. 1906)
Symfonie č. 7, e moll (1904–1905)
Symfonie č. 8, Es dur, (1906–1907), též nazývána „Symfonie tisíců“
Píseň o zemi. Symfonie pro alt (baryton), tenor a orchestr (1907–1909)
Symfonie č. 9, D dur (1908–1909)
Symfonie č. 10, Fis dur (1910–1911) (nedokončena)

Písně

Píseň žalobná, (1880; rev. 1893, 1898)
Tři písně, písňové skladby pro tenor a klavír, (1880)
Písně a zpěvy, 14 písní (1880–1890)
Chlapcův kouzelný roh, pro hlas a klavír nebo orchestrální doprovod, (1888–1896)
Písně potulného tovaryše pro hlas klavír nebo orchestr (1897)
Rückert Lieder, pro hlas, klavír nebo orchestrální doprovod, (1901–1902)
Písně o mrtvých dětech, pro hlas a klavír nebo orchestr, (1901–1904)
Písně potulného tovaryše, písně pro hlas a klavír nebo orchestr(1860–1911)

Reprezentativní nahrávky

Gustav Mahler: 10 Symphonien, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, dirigent Rafael Kubelík; Deutsche Grammophon
Gustav Mahler: 10 Symphonien, Das Lied von der Erde, Lieder eines fahrenden Gesellen, Des Knaben Wunderhorn, Rückert-Lieder · Kindertotenlieder; sólisté: Hendricks, Blegen, Zeumer, Wittek, Baltsa, Ludwig, Schmidt, Riegel, Prey, van Dam, Hampson, Popp, Schmidt, Fischer-Dieskau, King, Concertgebouw Orchestra, New York Philharmonic, Vídeňská filharmonie, dirigent Leonard Bernstein; Deutsche Grammophon
Gustav Mahler - Symphonies, Ch. Ludwig - mezzosoprán, T. Moser - tenor, R. Novák - bas, W. Schöne - baryron, L. Márová - kontraalt, E. Randová - kontraalt, D. Šounová-Brouková - soprán, V. Soukupová - kontraalt, G. Beňačková - soprán, M. Hajóssyová - sopráno, I. Nielsen - soprán, Pražský rozhlasový sbor (sbormistr M. Malý), Pražský filharmonický sbor (sbormistr J. Veselka), Kühnův dětský sbor (sbormistr J. Chvála), Česká filharmonie, dirigent Václav Neumann; 11 CD
Karel Ančerl Gold Edition, Vol. 6 - Gustav Mahler: Symphony No. 1 in D major „Titan“; Supraphon, reedice 2002, CD


 

zpět