Etnika a jazyk

Ladino

29. 04. 2009 21:16

Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: Judezmo nebo judeo-espaňol.

Historie

Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino - používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino - používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino - používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.

Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino - jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.

Ladino dnes

Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
 

zpět