Etnika a jazyk

Hebrejské písmo

Hebrejské písmo

(18. 02. 2010 08:33)

Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština. V průběhu dějin se podoba písma proměňovala. V období 10. – 6. století př. n. l. se pro zápis hebrejštiny používalo tzv. paleohebrejské písmo, jež vycházelo z fénického písma. S rostoucím vlivem aramejštiny se však k zápisu hebrejského textu stále více užívaly aramejské znaky, jež byly pro zápis hebrejštiny uzpůsobeny do tzv. kvadrátního písma... celý článek

 
Esejci

Esejci

(12. 05. 2009 09:41)

Esejci (někdy také eséni či esséni) byli členové asketického apokalyptického mesianistického hnutí antického judaismu, které vzniklo v polovině 2. stol. př. n. l. a zaniklo roku 68 zničením jejich sídliště v Kumránu. O hnutí se zmiňují již starověcí autoři, v současné době byl zájem o ně probuzen nálezem svitků od Mrtvého moře a archeologickým průzkumem Kumránu. Název „esejci“ (řec... celý článek

 

Farizeové

(11. 05. 2009 21:26)

Farizeové (z řec. Φαρισαιος farisajos, hebr. פרושים - perušim, oddělení, český singulár je farizej nebo farizeus) byli jedním z teologických, sociálních a politických názorových proudů antického judaismu, který vznikl v polovině 2. stol. př. n. l. a po zničení Druhého chrámu byli hlavními aktéry při vzniku rabínského judaismu. V Novém zákoně jsou farizejové kritizováni jako pokrytci... celý článek

 

Saduceové

(11. 05. 2009 20:31)

Saduceové (hebr. צדוקים cadokim, dosl. „Sádokovci“) byli jedním z teologických, sociálních a politických názorových proudů antického judaismu, který vznikl v 2. stol. př. n. l. a jejich existence trvala do první židovské války (66-74 n. l.). O saducejích je toho v porovnání s dalšími židovskými proudy té doby známo poměrně málo... celý článek

 

Ladino

(29. 04. 2009 21:16)

Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: Judezmo nebo judeo-espaňol. Historie Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou... celý článek

 

Jidiš

(29. 04. 2009 21:09)

Jidiš (ייִדיש jídiš, אידיש ídiš "židovský") je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem čtyř miliónů Židů po celém světě. Sám název jidiš znamená židovský (německy Jüdisch) a je zkratkou za původní „jidiš dajtš“ (ייִדיש־דײַטש), tedy „židovská němčina“. Mluvená forma je i dnes němčině blízká, jidiš však obsahuje řadu výpůjček z hebrejštiny a jazyků mnoha národů, v jejichž sousedství Židé žili... celý článek

 
Hebrejština

Hebrejština

(29. 04. 2009 20:54)

Hebrejština (עִבְרִית, ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou ( עברית תנ"ך ivrit Tanach, též לשון קודש, lešon kodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (עברית, ivrit), kterou se dnes hovoří ve Státu Izrael. Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10... celý článek

 

Sfardim

(29. 04. 2009 19:28)

Jako Sfaradim (nebo také Sefardé či Sefardové, hebrejsky ספרדים, sg ספרדי) se obecně označují Židé a potomci Židů, žijící až do roku 1492 na Pyrenejském poloostrově a poté v oblasti středomoří, Balkánu, orientu, ale také v některých evropských zemích, např. Nizozemí. Často je tento termín chybně používán jako označení všech ne-aškenázských Židů. Sefardští Židé tvoří zhruba deset procent[zdroj?] soudobé světové židovské populace... celý článek

 

Aškenazim

(29. 04. 2009 19:19)

Aškenázové, (hebrejsky אשכנזים, Aškenazim), je obecné označení pro Židy pocházející ze střední a východní Evropy. Původ označení V raném středověku pojmenovávali Židé, přicházející do Evropy, nové země podle zemí, které byly uvedeny v Bibli. Území dnešního Německa pojmenovali po biblické zemi Aškenaz (Genesis 10, 3). Aškenaz byl synem Gomera, kterého rabínští učenci ztotožnili s prapředkem Germánů (Joma 10a)... celý článek