Alefbet - hebrejská abeceda

Šin

13. 02. 2010 10:38

ש

Šin je Koruna alefbetu. Je tak svérazné, že si je budeme pamatovat velice snadno. Jeho původní význam představuje zuby. Stačí se jen pozorně podívat, nepřipadají vám ta tři Jud jako tři bílé zoubky zapouštějící své kořeny do „dásně" dolního břevna? A vzpomínáte, co jsme si říkali o ústech Pe? Všechny skutečnosti v tomto „dolním" světě musíme nějakým a pokud možno správným způsobem „přežvýkat". Máme po ruce samozřejmě množství cest. Můžeme jen konzumovat, ale koho to baví dlouho? Může také analyzovat -- ale abychom se nepoztráceli v bludišti -ismů a odborných způsobilostí. Můžeme ale také hledat to „světýlko", světýlko Jud, které to má přeci všechno na svědomí. A to v přírodě (konzum) v poznání (akademismus) a v Tóře (život s Tatenju).
Kojeňátko duše se samozřejmě vzpouzí a vehementně cuká, všemi myslitelnýmizpůsoby podporováno Hadem Samech. A tak mu musíme popřát „kašičky" přesně jako v životě. Jednu lžičku za tatínka, jednu lžičku za maminku ... Jedno Jud v přírodě, jedno ve „výdobytcích ducha" a jedno v „šabesu duše". Příroda není člověku nepřítelem /na rozdíl od člověka, který je vůči přírodě buď ustrašenou ovcí a furt by jí chtěl přeprat, poroučet jí a dobýt si ji; anebo je jí vlkem -- rvoucím a kořistícím až do úplného vycucání/ Příroda a její zákony jsou člověku nástrojem potažmo zbraní Zajin.
Jediné co je skutečně lidské jsou „výdobytky lidského ducha" na historické cestě Waw lidstva svou dosvadní historií. A Šabes, věci tušené a svaté, odpočinutí duše má v alefbetu opět znamení Zajin.
Podívejte se na Šin. Nejsou to náhodou Zajin+Waw+Zajin směřující k jednotě spodního břevna?
Šin je ovšem také plamen. Inu, vždyť je celkem dost plamenné. Následující příběh berte zatím jen jako med: Po pojedení ze Stromu života, dal H-spodin střežit cestu ke Stromu života dvěma cherubíny s plamennými meči. Naše prarodiče Adama a Evu poslal poznávat „dobré a zlé", když jim ovoce toho stromu připadalo tak libé. Souhlasíte? Ale ještě před tímhle „průšvihem" proběhl první Šábes. A než si Pámbu zašel poprvé od stvoření světa do mikve, spokojeně si pochvaloval: A aj, všechno dobré... -- Co tedy vyrazili Adam s Evou vlastně poznávat? Dobré a zlé? Nebo jen různé druhy „Dobrého", moderně řečeno: dobro A a dobro B, či dobro s indexem 1 kontra dobro s indexem -1... Obě dobra jsou ale svatá. Pouze jim na počátku cesty /to je zase Waw/ chybělo to správné oko, aby viděli uprostřed dvou plamenných mečů harmonii Stromu života.

cesta ke Stromu života
1.plamenný meč + svatost A.- ש - 2.plamenný meč + svatost B.

A ta harmonie! Kdo jiný než by mohl být jejím dokonalým dárcem než právě Tate?. Proto Šin, které znamená původně zub a má gematrii tři sta znamená v duchovním smyslu Všemohoucího -- Svaté jméno Šaddaj!


Hebrejské pexeso ke stažení ZDE

Symbolika hebrejského jazyka k poslechu:
Kof - Reš - Šin - Tav



Autor: Achab
 

zpět