Alefbet - hebrejská abeceda

Jud

28. 07. 2009 14:49

י

Sefer Jecira vysvětluje, že veškeré skutečnosti povstaly z B-ha, jeho slovem. A všechny se promítají ve vzájemných vazbách mezi třemi, sedmi, dvanácti, deseti - zkrátka dvaatřiceti. Nebo také, že v každé skutečnosti lze vidět jen jinou "kvalitu" B-ha. B-h sám (tak jak ho můžeme pochopit tady) je kapičkou duchovního semene - Jud י. A Jeho přirozeností je konání, tvůrčí akt - He ה.

Tradice, která filosofuje méně okatě, má po ruce jiné vysvětlení: Je něco tiššího, kratšího, nenápadnějšího a přeci tak důležitého pro život, jako je nádech? Jud odpovídá nádechu. Je kratičké, je nenápadné a v přeneseném slova smyslu život přeci „vdechuje" spermie! Waw je zase výdech. Je delší, má svoji cestu, na něm se nese „ospravedlnění" nádechu, podle Waw poznáme ovoce nádechu. Obě skutečnosti (nádech a výdech) spojují akty ה život. Nelze se jenom nadechnout a nekonat. Nelze ani jen jednou vydechnout, nanejvýš „naposled", ale jinak vždy následuje další nádech. Základním předpokladem života je tedy koloběh nádechu a výdechu. Nádech (Jud), akt vydechnutí (He), výdech (Waw) a znovu akt nadechnutí (He) = JHWH tj. H-spodin יהוה.

Je-li Jud primárním projevem B-ha a pouze se přetváří a formuje na „úroveň" dalších jedenadvaceti znaků alefbetu a na „úrovni" desíti sefir, čili je-li přítomno v každé ze dvaatřicíti „stezek moudrosti", jsme někde u kořene všeho. Jud je vlastně zákon. Tóra i B-h; život. A především se ocitáme na začátku našeho příběhu...

Pokračuje-li Jud svojí cestou „prostorem" může nabrat nejrůznější „formy" a směry - tj. vlastní „ příběhy". Vydá-li se b-ží jiskra „na cestu dolů za člověkem" - vznikne skutečně cesta, nebo též spojení, vztah - písmeno Waw (první zleva); „spočine-li na pevné základně" a ještě se „ukotví" na otočném čepu vznikne jakési křídlo „brány k poznání(?)" -¬písmeno Dalet; „zastřeší-li" Jud prostor, resp. výhled na nebesa (silné břevno třetího znaku) -- slunce „přestane svítit", nastane tma a s ním spojený chaos -- písmeno Chet atd.


cesta Waw; brána; chaos tmy; dlaň; cesty se dělí; shora dolů; tři Jud;

JUD - יוד

Jud je tajemství prostoru, tajemství skromnosti, tajemství zrodu. Podle tradice reprezentuje kapičku semene, prvopočáteční plamínek b-žího světla; je zkratkou fyzického stvoření (deseti stvořitelských aktů) i zformování morálky (desatera).

Tajemstvím prostoru je proto, že vlastně symbolizuje bod, přímku i plochu. Bod י je „zrcadlem" nekonečna. I moderní člověk byl ve škole učen, že bod je „nekonečně" malinký, že přímka je tvořena nekonečným počtem bodů a nejinak je tomu i s plochou. Totéž učí i „geometrie" kabaly. Tvrdí totiž, že výše uvedené věty jsou jednoduše přímo obsaženy ve jménu písmene Jud. Hebrejsky se Jud píše třemi znaky, Jud+Waw+Dalet (asi tak jako se české Áčko píše pomocí znaků A+Č+K+O) a tyto tři znaky vypadají tvarově:

י
ו
ד

kde י = bod, ו = přímka a ד = symbol plochy.

י <- bod (Jud); ו <- bod protažený do přímky (Waw); ד <- náznak úseče plochy (dalet) = יוד <- znak JUD

Tajemstvím skromnosti, protože navzdory tomu, že obsahuje naprosto vše, je nejmenší. Podle tradice „malý, který mnoho drží"... Jud čteme jako J a jeho číselná hodnota odpovídá deseti.


Prvních deset

Judem vstupujeme, jak již bylo řečeno, do vyšší "kvality" do kvality desítek. Podle kabaly opouštíme zemi (dolní břevno Bet) a vstupuje do prostoru "mezi nebem a zemí". Je-li TET lůno, pak je Jud alias jad/ruka/ čímsi, co se z tohoto lůna (v přísně duchovním smyslu!) narodí. Příběhy znaků následujících od Jud výše tedy budou příběhy o čemsi jiném. Příběhy o hledání B-ha. Představme si v duchu dosud poznanou část alefbetu a zkusme si ji probrat jako "katechismus".

Absolutní B-h, ono EJN SOF OR, Absolutno, Všemohoucno a Vševědoucno Alef tvoří v čase "alef" tento svět.. Podle tradice se absolutní Nekonečno stáhlo do jediného bodu *cimcum (znázorňuje ho dolní "Jud" znaku Alef) a začíná stvoření. Stvořený svět je jednou z myriád emanací B-ha a zároveň jeho jedinečným zrcadlem (tj. svět vznikl jako prostor pro bytost "podobnou" B-hu svou kreativitou -- pro člověka). Tento svět je domem a smyslem našeho bytí -- Beth. My sami ve své fyzické podobě jsme bytosti (sice z celé živočišné říše nejvýše vyvinuté a organizované) nicméně nijak zvlášť odlišné od ostatních "hovádek b-žích" -- Gimel. Díky tomu, že jsme ale dostali i dar myslet, neleží nám u nohou pouze svět pudů a přírodních daností, nýbrž hotová pokladnice a snad i chrám, stačí jenom otevřít jeho dveře -- Dalet. Ty otevíráme díky našemu speciálnímu vybavení pro hospodaření na tomto světě: fyzickému ustrojení (jaký obdivuhodný dar je např. chápavá ruka s vratiprstem, vztyčená poloha apod.) a schopností poznávat. To vše tvoří, jazykem Bible, náš "kožený oděv" BeGeD. To, co se od nás očekává, je čin -- He. Čin nás ovšem připodobňuje B-hu (naplňujeme svoji kreativitu), odlišuje nás od hovádek "gimelných", doslova nás staví na nohy a na cestu Waw za poznáním a k B-hu. Podle našich skutků, nebo-li činů /He/ lze také naši cestu životem / Vaw/ hodnotit. A podle kvality cesty se pozná i vztah k B-hu.. Cesty lidí však zdaleka nevedou přímo. Spíš ode zdi ke zdi, podobně jako se vlní svislá "nožička" Zajin. Zajin je ovšem také symbol odpočinutí -- jako si i klikatá cesta životem /Waw/ vyžaduje tu a tam stop-time na oddych. Oddych ovšem není ani relaxace ani nicnedělání, protože oddychnout si můžeme jedině tam, odkud klid pramení - v B- hu. Zajin je tedy také symbolem B-ha, respektive b-žího odpočinku. Abychom si ale mohli odpočinout v B-hu, musíme si ho nějakým způsobem "v těle" připustit. Uvěřit nebo jen smířit se s b-ží existencí je pak provázeno temnotami chaosu -- Chet , kdy váháme, zda uvěřit nebo ne, jestli to náhodou není slabost, zatvrzelé lpění na starých dogmatech nebo jen laciný únik, a co nadělat s tím dědictvím agnosticismu a bezvěrectví. Rozhodneme-li se z hlediska Nebes správně, pak se chaos /chet/ stane žírným lůnem -- Tet -- víry, z něhož se narodí ten správný plamínek -- Jud -- B-ha H-spodina, s jeho desaterem (morálním kodexem) který je zároveň i Stvořitelem, dárcem a udržovatelem přírodních zákonů (bod-přímka-plocha) i prapůvodním plamínkem a kapičkou Veškerenstva.


י-ט-ח-ז-ו-ה-ד-ג-ב-א

Všemohoucí -> tvoří dům -> pro bytost -> jež otevírá dveře -> činem. To je cesta. K "osobnímu Bohu". Následuje chaos -> a zrod -> světla.(Nebo také zavržení plamínku, a pak zůstáváme v čase Mem, který končívá "lůnem Smrti" neboli hrobem, což znak TET symbolizuje také.)




Hebrejské pexeso ke stažení ZDE

Symbolika hebrejského jazyka k poslechu:
Jud - Kaf - Lamed - Mem



Autor: Achab
 

zpět