Alefbet - hebrejská abeceda

Zajin

28. 07. 2009 11:55

ז

Sedmým znakem je tedy Zajin. Znak velice podobný Vav. Liší se od sebe vlastně jen maličkostí. Zatímco „nožička" Vav je rovná jako přímka, nožička Zajin je zvlněná.

ו — rovná „cesta" VAV ז — cesta ZAJIN se „vlní"

Nejinak je tomu i v životě. Kdepak přímé cesty! Ty vedou i v českých příslovích leda „do pekel". Spíš než přímce, se naše cesta životem podobá spíš sinusovce. Pěkně nahoru a dolů. Od naděje k prohrám, od radostí k rozbitým kolenům a pořád dokola. A pořád nás to baví.

Říkává se také: Člověk míní a Pánbůh mění. To je mimochodem také symbolický význam znaku Zajin. Představuje totiž H-spodina „Udržovatele", tedy Pána světů. Jestliže jsme si říkali, že Alef je absolutní B-h, B-h „ještě" před stvořením, pak Zajin je *emanací - projevem B-ha, který své stvoření udržuje a řídí. Jemu také patří sedmý den - Šabat. Sedm je také číselná hodnota Zajin. A jeho základní význam znamená zbraň. Zde mi budou nejlépe rozumět ostřílení křížovkáři, kteří určitě znají řešení „malajské dýky na čtyři". Kris míval čepel zahnutou. Patrně ze stejného důvodu, z jakého se ve středověku vyzbrojovali páni rytíři tzv. plamennými meči. Na ozdobu to nebylo. Spíš kvůli psychologickému účinku. A budeme-li si pamatovat, že jakési „krisy", tedy zahnuté dýky používali také „partyzáni" z období na přelomu mezi Starým a Novým zákonem, tzv. zélóti, snadno si zapamatujeme že „dýku" Zajin vyslovujeme a čteme jako Zet. Zajin coby zbraň naleznete také v příbězích o Bet, konkrétně o tom, jak Mesiáš uzavře tóru a čas tím, že se Bet spojí s dalším znakem (se Zajin) v Mem počáteční písmeno výrazu Mesiáš. A pozorný čtenář Nového zákona si jistě vybaví Ježíšův výrok: Nepřináším pokoj, ale meč.... Nyní si řeknete. Tak pozor !! Je tam VAV anebo ZAJIN ?

ו (člověk) <-> ב (uzavírá BEJT) = מ ... (vzniká znak MEM )

ANEBO:

ז (zajin - Pán sedmičky) <-> ב (uzavírá BEJT) = מ ... (vzniká znak mesiášova MEM )

A poprvé se setkáváme s hebrejským myšlením v praxi. Paradox zdánlivého protikladu se nevyvrací. Vzpomínáte, jak jsme tuto lekci otevírali? Kdepak přímé cesty! Ty vedou i v českých příslovích leda „do pekel". Spíš než přímce, se naše cesta životem podobá spíš sinusovce. VAV a ZAJIN jedno jsou. Jedno je symbol ideální cesty (kterou ovšem neidální člověk nikdy není), druhé je symbol pravdy o cestě - a tou skutečnou pravdou je Vznešený, budiž požehnán. Teď také mnohem lépe rozumíte novozákonnímu : Já jsem cesta (VAV) - pravda o té cestě (ZAJIN) a život (CHET) ...

Také kabala je k Zajin laskavá. A i ona dává Zajin do spojení se zbraní. Dokonce s mečem, a to plamenným. Ve zprávě o vyhnání ze Zahrady Eden se dočítáme, že H-spodin osadil zahradu Eden z východní strany cherubíny s mečem plamenným, aby ostříhali cestu ke stromu života /Gn3:24/. Ovšem kabbala také celý tento obraz vidí méně popisně, než někteří malíři středověku. Učí nás, že zatímco Vav je prostá záře /or jašar/, která vychází ze skutků člověka směrem k H-spodinovi, jinými slovy naše láska vůči B-hu promítnutá (jak správně doporučuje judaismus i Nový zákon ani ne tak do víry, jako spíš do skutků milosrdenství — gmilut), představují ony plamenné meče plamen b-ží lásky k jakkoli „padlému" člověku — /tzv. or chozer „vracející se záři"/ . Okamžitě to také vztahuje na šabes. Zatímco během šesti pracovních dnů probíhají „proti-akty" člověka coby reakce na akt stvoření, sedmého dne - o šábesu, který je věnován B-hu, vracíme stvořiteli jasem a jásáním jeho lásku a záři. Nějak podobně to vyjádřil i Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské: Nikdy nezapomínat na to, že všechno co máme (i poznání), od Boha máme, a jemu za to náležitě děkovati se přísluší... O šabesu se také H-spodin prostřednictvím Princezny Šabat ujímá svého královského plamenného žezla.

Má smysl hovořit o sedmičce jakožto biblickém čísle? Maximální jednota a provázanost znázorněná mogen David -- Davidovou /šesticípou/ hvězdou, se šesti hroty a vnitřním /sedmým/ šestiúhelníkem, znázorňující prolnutí „horního" a „dolního" kosmu vabsolutní jednotu; sedmiramenný svícen, který je jen rozvinutém téže symboliky -- šest prutů přikovaných na /sedmý/ dřík; sedmidenní stvoření, Sabat, 49 dní neboli sedm týdnů počítání *Omeru -- v křesťanském světě známějších jako doba od velikonoc do svatodušních svátků;
Pro judaismus navíc notoricky známé sedmičky : sedmi „pastýřů Izraele" -- Abraham, Izák, Jákob, Mojžíš, Aaron, Josef a David, sedm rabínských a sedm Noachidských micwot; sedm nebí a sedm úrovní pekla, sem úrovní duše, sedm dolních sefir, sedmý liturgický měsíc -- měsíc Tišri, v němž se slaví Roš hašana a Jom Kippurim, sedm členů obce předvolávaných k tóře atp.


Hebrejské pexeso ke stažení ZDE

Symbolika hebrejského jazyka k poslechu:
Zajin - Chet - Tet



Autor: Achab
 

zpět