Osobnosti

Chajim Vital

Chajim Vital

29. 05. 2009 13:39

Rabi Chajim Vital byl Ariho žákem, a proto by bylo na místě pojednat nejprve o Arim. Byl však těsněji spjat se staršími kabalistickými školami, zatímco Ari na základě Zoharu vyznačil úplně novou cestu. Proto o Žáku pojednáme dříve než o učiteli.
Chajim Vital po sobě zanechal fenomenální dílo. Nebýt jeho, znali bychom z Ariho učení jen velmi málo nebo vůbec nic. Třebaže na něj měl Ari velký vliv, byl jeho žákem jen velmi krátkou dobu - necelé dva roky. Během deseti let po Ariho smrti se od jeho vlivu stále více oprošťoval a znovu se vracel k učení starších škol. Jednou se mu Ari zjevil ve snu a zeptal se jej: „Proč jsi na mne zapomněl?"
Z publikovaných knih o meditační kabale patří k nejpozoruhodnějším spis Chajima Vitala Ša´arej keduša (Brány svatosti). Ačkoli autor říká, že těmto metodám jej naučil Ari, většina z nich pochází ze starších zdrojů. Nepublikovaný čtvrtý oddíl této knihy sestává téměř výlučně z citací ze starších textů.

Rabi Chajim Vital byl zcela výjimečnou osobností. Byl obdařen oslnivým intelektem a pověst význačného kabalisty měl dokonce ještě dříve než se stal Ariho žákem. V době jejich prvního setkání psal komentář k Zoharu. Ačkoli mu tehdy bylo teprve dvacet sedm let, byl vynikajícím znalcem alchymie, astronomie, astrologie, kabalistické magie a všech okultních umění. Když poprvé uslyšel o Arim, zdráhal se ho navštívit, protože sám sebe považoval za mnohem lepšího kabalistu.
Zanedlouho však rozpoznal kvalitu Ariho pojetí a hloubku jeho vhledu, a rovněž Ari pochopil, že v této ušlechtilé duši získal svého nejslibnějšího žáka. Při jedné příležitosti Chajimu Vitalovi řekl, že přišel do Safedu především proto, aby se mohl stát jeho učitelem, jindy zase, že se do tohoto světa narodil jenom proto, aby jej učil. Tento žák ovládal všechny metody kabalistické meditace a znal učení všech škol. Spis Ša´arej keduša, zejména jeho čtvrtá Část, je v mnoha ohledech jakousi antologií všech těchto nauk.

Rabi Chajim Vital se narodil roku 1543 v Safedu. Jeho otcem byl rabi Josef Vital, známý také jako Kalabřan, neboť rodina pocházela z Kalábrie ležící v samotné špici italské boty. Rabi Josef byl písař, který se specializoval na výrobu tefilín. Pouzdra na tefilin z jeho dílny byla považována za vůbec nejkvalitnější, jaká se dala sehnat. Malý Chajim prožíval úchvatné dětství ve městě, které patřilo k nej důležitějším centrům židovského myšlení, nejen kabalistického. Když mu bylo pět let, Ramak právě dokončil své největší dílo Pardes rimonim, v sedmi letech si prohlížel první vytištěné exempláře monumentálního právního kodexu Bejt Josef rabi Josefa Kara. Jako desetiletý chlapec byl svědkem návratu velkého Radbaze, který zastával po čtyřicet let úřad vrchního rabína v Kairu.
Safed byl doslova prostoupený kabalou, a to nejen v teoretické a filozofické formě, ale i v těch nejokultnějších aspektech. Ve městě byla spousta chiromantů, věštců z olejových kapek, hadačů z ruky. Rabi Chajim měl dokonce kontakty s arabskými mystiky, kteří věštili z křišťálové koule a zabývali se geomancií. Přestože Ari takové praktiky zavrhoval, krátce po jeho smrti se o ně Chajim Vital začal znovu zajímat.
Nedlouho po bar micva začal Chajim studovat u rabi Mošeho Al-šejcha (1508-1600). Tento „Alšejch", jak bývá obvykle nazýván, proslul jako autor spisu Torat Moše, považovaného za nejdůležitější homiletický komentář k Bibli, jaký byl kdy napsán.

Ve svém rodném městě Adrianopoli studoval u rabi Josefa Kara, později v Soluni u Josefa Cajacha. V Safedu Kara vybídl jeho magid, aby si promluvil s Alšejchem, a doporučil mu, aby věnoval velkou pozornost mladému Vitalovi, výjimečnému talentu, který se jednou stane význačným vůdcem.
Roku 1558, kdy bylo Vitalovi patnáct let, byl v italské Mantově poprvé vydán tiskem Zohar - událost, jež zásadním způsobem změnila postavení kabaly. Dlouho se diskutovalo o tom, zdaje vhodné zveřejnit text, pojednávající o nejvyšších tajemstvích. Nakonec bylo vydání Zoharu schváleno rozhodnutím vůdčí náboženské autority, rabi Jicchaka de Lattes (1502-1571). Teď již Zohar nebyl dostupný jen několika málo zasvěcencům, kteří si mohli opatřit jeho kopií, nyní jej mohl získat každý.

Chajim Vital se oženil ve dvaadvaceti letech, ale z jistých důvodů nemohl po devět měsíců žít manželským životem a během té doby byl vystaven velmi silnému pokušení. Přibližně v té době začal studovat kabalu u Ramaka a díky svým mimořádným schopnostem zvládl poměrně snadno celý systém. Zanedlouho začal podle Ramakových zásad psát svůj vlastní komentář k Zoharu. Přesto musel stále čelit pokušení, a dva roky se téměř nemohl věnovat studiu.
Žádal o radu Radbaze, který mu řekl o kabalistické škole v Damašku. Patrně se jednalo o školu vedenou rabi Josefem Cajachem, který tam v té době dosud učil. Roku 1569 se Chajim Vital vypravil do Damašku, kde pokračoval v práci na svém komentáři k Zoharu. Záhy ho však přivedla zpět do Safedu událost, jež z tohoto města učinila pravou baštu kabaly - příchod Ariho.
O vztahu mezi Chajimem Vitalem a Arim, jenž má pro další vývoj kabaly klíčový význam, pojednáme v následující kapitole. Vital byl Ariho žákem pouze dvaadvacet měsíců, avšak za tuto krátkou dobu se dokázal naučit neobyčejně mnoho. Stal se hlavním interpretem Ariho systému, o němž napsal více než dvanáct svazků.

Po své smrti roku 1572 se Ari Vitalovi často zjevoval ve snu, postupem času však byla tato snová vidění stále vzácnější. Rabi Chajim Vital začal zanedlouho sám přednášet o kabale a roku 1576 odjel do Egypta, patrně proto, aby zde navázal spojení se školou založenou Avrahamem Castrem, která používala Cajachovy metody. Poté se vrátil do Jeruzaléma, kde roku 1590 obdržel ordinaci smicha od rabi Mošeho Alšejcha, jemuž ji udělil Josef Karo. Roku 1594 se rabi Chajim Vital usadil v Damašku, kde s výjimkou občasných návštěv Safedu žil až do své smrti roku 1620.

Literatura:
Kaplan, Aryeh - Meditaca a kabala (Praha : Volvox Globator, 1998)
 

zpět